Mediální sláva - mediální tráva

"Všechna sláva, polní tráva" - snad právě proto slávy chtiví vyznávají bulvár i když jej odsuzují, a druhdy seriozní média se bulvarizují. A vůbec ze všeho nejlepší je vyrobit skandál nebo umřít.

"Jeslti někdo bude vzpomínat na české předsednictví," nechal se slyšet Alexander Vondra na ČT24, "bude to kvůli Entropě".

Ať chceme či ne, měl pravdu.

Smrtí a pompézním pohřbem Waldemara Matušky nás média masírovala dobrých 14 dní. Na závěr Olga Blechová-Matušková políbila urnu a celý mediální svět, pardon - celý český mediální svět obletěla příslušná fotografie.

Michal Viewegh, iniciátor petice proti bulváru, by si bez oné pochybené mediální popularity se svou peticí ani neškrtl. K tomu potřeboval i vhodná jména, o která se bulvár zajímá a koneckonců i to, aby přitáhl pozornost všech médií ke své iniciativě.

Asi by se hodně divil, kdyby pro změnu bulvár a ostatní tisk a média, začala jeho a ostatní signatáře důsledně ignorovat - což v praci znamená, že by informace o nové Vieweghově knize neuveřejnily Knižní novinky a o Krausově "Uvolněte se, prosím" byste si nepřečetli ani v televizním programu.

Asi by se potrefení velmi brzy začali divit, jak jim padá popularita - včetně médii pronásledováné Heleny Vondráčkové... o těch desítkách rádoby hvězdiček, bulvárem a médii samotnými přímo vyráběných, ani nemluvě.

Že v tom bulvár ať už ten pravý či seriozní tiskm že v tom umí chodit, dokazují nejrůznější triky, kterými získává jednak materiály, ale i kterými např. dělá reklamu samu na sebe. Mnozí politici by dali nevím co za to, kdyby jejich kampaně a prezentace měly takový ohlas. "Zprávotepci" [dle slova "veršotepci"] dokáží zprávu z informací vyrobit často takovým způsobem, že se samotní "potrefení" nestačí divit.

Bez výroby zprávy, bez účasti onoho bulváru, byste se možná dočetli, že na Floridě zemřel po dlouhé těžké nemoci Waldemar Matuška a že pohřeb se uskuteční v České republice. Tečka. 

Takto smrt [jinak skvělého zpěváka] Waldemara Matušky plnila noviny, časopisy, DVD... Česká televize a iDnes přinesly přímý přenos z pohřbu - lepší mediální prezentaci i po smrti bude mít už jen Karel Gott. Zatímco audio-vizuální média už jen recyklují zprávy na toto téma, noviny (zejména ty bulvární) a časopisy tato událost dosud plní.

Jak si stěžuje spisovatel Viewegh - vydělávají na tom. Ano - pohybujeme se v tržním hospodářství, což lze eufemisticky přeložit do hesla "trhni co můžeš!"

Jedna z mála, kdo si uvědomoval potřebu "pochybeného" bulváru, byla Helena Růžičková. Činila tak kupodivu řízeně a promyšleně - takže i na smrtelné posteli se o ní psalo slušně i v těch nejprofláknututější bulvárech. Stejně tak na její obraz nikdo z bulváru neplival ani po smrti (osobní selhání jednoho pomstychtivého kritika v to nepočítaje).

Stejně tak se vyrábí i moc politická (nejen takoví jako Čunek nebo Gross by o tom mohli vyprávět) - což by si vyžádalo samostatnou hlubinnou analýzu, která jde daleko za rámec obyčejné blogerské úvahy.

Media se nazývají prý čtvrtou velmocí - údajně po moci zákonodárné, výkonné a soudní. Samotnému tisku se říká sedmá velmoc... jak se to počítá možná najdete v tomto článku.

Kde je (reklamou vyrobitelná) poptávka, existuje i nabídka.

Kdo se v tom nejhůře orientuje je ale čtenář. Velmi často netuší, co má brát za bernou minci. S tím ovšem média počítají, mnohdy i kalkulují a každopádně na tom i vydělávají. A s tím také kalkuluje řada "celebrit". Ty totiž vědí velmi dobře, že všechna mediální sláva - polní mediální tráva.

Foto: © Martin Faltýn, 2009