Malé poklady z mé velké knihovny IV. - aneb cokoli kromě politiky!

Na foto je samozřejmě asi tak 1% - nikdy jsem to nepočítal. V přehršli té literatury se občas najdou malé perly, někdy doslova poklady. A tak jsem se rozhodl se o ně s vámi podělit.

Poklady jsou to samozřejmě jen teoreticky. Prakticky jsou to drobné knihy, které tenkrát vyšly a už nikdy nejvyjdou. Zůstanou zapomenuty v domácích knihovnách, v odlehlých antikvariátech, možná ještě v Národní či nějaké místní knihovně. Nikdo se k nim nikdy nevrátí, možná tak z badatelských důvodů.

Já se k nim občas vracím proto, že mne pobavily tenkrát a pobaví mne i dnes. Je zajímavé sledovat, jak se vyvíjí i můj pohled na tyto knížky, ale to hlavní - jejich zábavnost - zůstává.

Tady je můj dnešní výběr.

Nesmírně zajímavou edicí malých velkých knih byla tzv. Světová edice Růžice. Mířila svými paprsky opravdu do všech koutů literatury z celého světa... od starověké arabské Knihy Rad šejka svému synovi, přes středověké divadelní hry typu Mandragora, Bulgakovův Divadelní román, naši Babičku Boženy Němcové... a tak bych mohl pokračovat do nekonečna.

V této sérii jsem také objevil jednoho z největších světových humoristů - Pelhalma Glenville Woodehouse. Jeho tématický záběr byl široký a přitom téměř stejný - vyšší vrstvy britské společnosti. "Chtěli číst o lordech, tak jsem psal o lordech," prohlásil o svých čtenářích tento humorista. A tak jeho hrdiny byli takoví jako lord Emsworth, jehož hlavní zálibou bylo pěstování růží a výstavní prasnice Císařovna. Nejslavnější postavou pak byl bezesporu zachránce popletených mladých pánů-lordů i situací - sluha Jeeves, kterým se inspiroval Zdeněk Jirotka při psaní Saturnina. K tomu je třeba připočíst mladé zamilované dvojice, zoufale hledající cesty, jak od příbuzných získat peníze či svolení, aby se mohly vzít... A o bláznivé příběhy je postaráno. Vlna zločinosti na zámku Blandings pak uvedla totoho spisovatele k nám do povědomí v 70. letech, kdy se více jak 30 let u nás nevydával a potom zase jen sporadicky pár titulů. Naštěstí, dnešní vydavatelé nám tento půst bohatě vynahradili.

Mezi knihy, které se u nás rovněž dlouho nevydávaly, patří Italské prázdniny Jana Wericha. Jedna z mála knih, kterou jsem tehdy koupil v antikvariátu. V dnešní době představovat toto poutavé psaní "on the road" je spíše nošením dříví do lesa. Kouzlo textu spočívá především ve Werichových neopakovatelných komentářích; samozřejmě i zážitcích, které se mu jako "renesančnímu" uměci připletly do cesty života. Werich vám je popisuje sice svýma očima ale tak, jako by se zrovna teď staly vám... a to je to, proč jeho Italské prázdniny nikdy nezestárnou. Při čtení neomylně "slyšíte" Werichův hlas. A kdo jej chce slyšet doopravdy, může si je sehnat jím načtěné jako audioknihu.

Poměrně neznámý román německého autora W. P. Zibasso Není libo řád? vyšel též dříve pod názvem Řády pro neřády. Obyčejný podvodník začne "udělovat" řády se zfalšovaným vládním dopisem i razítkem, s malou douškou: zašlete prosím poplatek na uspořádání udělení řádu na p.o. box ... Řády neudělí, peníze si nechá a vše běží jako na drátku do té doby než se jeden z "vyznamenaných" ozve, že s tak směšným řádem nesouhlasí a chce mluvit osobně s podepsaným panem "vládním radou". A milému podvodníkovi nezbyde než se vypravit na úřad vlády a na onoho úředníka si zahrát... Čímž se věci ještě víc zamotají, protože skutečná vysoká politka, to není svět malých podvodníčků. Příběh má spád, zápletky i lidské osudy a neochvějný humor... a dodnes mne mrzí, že se mi díky reorganizačním okolnostem nepodařilo jej v tehdejší Československé televizi zfilmovat.

Rád bych naopak viděl toho smělce, který by zflmoval knihu známého přírodovědce Geralda Durrella Růženka je z příbuzenstva. Růženka je totiž slon. A dědictví. To bohatě stačí na ztřeštěné příběhy i historky se zmařeným honem, slavnostní hostinou, divadelním představením, popleteným britským soudem... Situačního humoru je v knize dost a dost, i když dojde tak trochu i na lásku. Knížku jsem z Durrelovy tvorby poznal jako první; to jsem ještě netušil, že je autorem skvělých knih o odchytu zvěře, záchranné zoo i úžasných příbězích z Durrellova dětství na Korfu. Rozhodně příběh s rozvernou slonicí se sklonem alkoholu, v hlavní roli, patří k tomu nejlepšímu ze zábavné literatury, co kdy byla vydána.

Tak, humoru zdar!