Zatímco většina národa se o víkendech rekreuje, já se starám částečně o to, aby když zapnete nějaký přístroj na zábavu, tak aby v něm běžel nějaký program. A tak mám volno pondělí - úterý.
V současné době mne tedy nemusí trápit, že obchody mají v neděli zavřeno. Jsem prostě v práci. Vynahrazuji si to, pochopitelně, o mém "víkendu".
Jeden den, marná sláva, musím aspoň zčásti věnovat nákupům. Jeden z těch "lepších" se mi vydařil právě v pondělí. Pokladní z nejmenovaného diskontu mi napočítala jednu položku dvakrát. Snad předpokládala, že si účtenku nezkontroluji. Přilepšila si tak 44,90 Kč. Přísahám, že v mém případě naposledy.
Abych učinil spravedlnosti za dost: včera, ve čtvrtek, mi přišel od diskontu email, že se mám s účtenkou zastavit na prodejně a vše bude zúčtováno v můj prospěch. Palec nahoru za takový přístup!
A úterý? I to patří mezi dny, kdy mám lidstva tak nějak plné zuby. V práci si užiji "socializace" až, až. Doma pochopitelně také. A tak aspoň někdy potřebuji vysadit. Pohled z okna mne přesvědčil, že venku je poněkud depresivně. Proto ani oslava svátku - neb se jmenuji Martin - mne nedonutila vyrazit dokoupit pár pochutin.
A tak relaxuji, třeba pozorováním našich dvou kocourů. Jsou jim letos už čtyři roky. Hrají si. Momentálně je to hra "Ktosi je za dverami", končící pravidleným sprintem po chodbě a divokou honičkou.
Ne tak, že bych já sám doma jinak ty dva dny volna zahálel.
Pominu-li skutečnost, že píši tento blog, pak jsem o tomto volnu třeba pomocí zažehlovací záplaty zacelil roztřepaný okraj džín a dopadlo to uspokojivě. Budu-li se pohybovat minimálně rychlostí 4 km/h , nikdo si toho ani nevšimne.
K tomu jen dodám, že jsem se na tuto poměrně titěrnou operaci připravoval asi týden. Psychicky.
Jednou z dnešních důležitých akcí byla snídaně. Ostatně patří k mým téměř denním úkonům. A tak se postupně téměř stávám snídaňovým expertem.
Hlavně, z toho hlediska, co vše se dá ještě k snídani vymyslet. Jen podotýkám, že bábovku ani buchty k snídani nepeču. Takže spíš různé omelety, na sladko i na slano - na ty slané mám pánev, na ty sladké elektrický lívanečník, kde po výměně plotýnek dělám i třeba toasty, zapečené bagety a podobné. Jednou jsem zkusil i tzv. mini donuty. Ale ty jsme jedli pak asi týden - nikoli z pohledu kvality, nýbrž kvantity.
Mezi mé rekreační a oddychové aktivity patří četba knih nebo poslouchání audioknih. Tentokrát jsem to spojil i s nočním poslechem YouTube - což mne zdrželo až do dvou do rána.
Někdy je to fajn, když se vám spojí YouTube i audiokniha dohromady - pak máte dvojitý zážitek, i když to trvá dvojnásobně dlouho, i více. Třeba takové povídání nebo video průvodce Las Vegas, to je opravdu zážitek. Doporučuji hledat varianty videa ve 4K, abyste si to užili. Můžete si k tomu přidat i ukázky z show Davida Copperfielda, který tam nejen vystupuje, ale částečně i bydlí...
Kdo dává přednost relaxaci, kde se nic neděje a kdy se zastavil čas, mohu opětovně doporučit pohled na staré japonské lázně nebo dokonce na sopečné prameny uprostřed malého města. Stačí jen usednout před obrazovku a zahledět se.
A jinak samozřejmě relaxační hudba, pokud nechcete dělat nic jiného.
Na knihy vás tentokrát lákat nebudu. Ale pobavil mne vtipný facebookový dotaz jednoho knižního dómu: kdyby byl letošní rok román, jak byste jej pojmenovali?
To je dobrá otázka k zamyšlení.
Zkuste si sami na ni odpovědět a uvidíte, že to není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo.
Je to samozřejmě otázka pro inteligentnější část tvorstva. Nikoli pro tu, která za vším hledá chyby - samozřejmě jiných, nikoli své vlastní.
Co jsem tedy inteligentního odpověděl já sám?
Inteligentně jsem se z toho vyvlékl. Napsal jsem, že mi slušnost nedovoluje tento "název" uveřejnit.
A jak vy trávíte volný den?
- - - -
Všechna foto: autor.
