- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jana Brejchová a Vlastimil Brodský.
Zazářili v mnoha filmech, každý zvlášť. Je zajímavé, že dokázali zářit i spolu jako herecká dvojice. Na jejich první společné setkání vzpomíná Jana Brejchová takto:
"Oldřich Lipský mě pozval do filmového klubu na nějaký film, který se pak neuskutečnil, a přišel tam pan Brodský. Nabídl mi, abych se šla podívat do Vinohradského divadla na Válku s mloky, čímž mě taky trošku podtrhl nohy, protože se mi v tom šíleně líbil."
Citováno z webových stránek renomované novinářky Blanky Kovaříkové.
To se psal rok 1964. Bylo z toho 18 leté manželství. A již v roce 1966 Jana Brejchová a Vlastimil Brodský si zahrají hlavní mileneckou dvojici ve filmu Ženu ani květinou neuhodíš.
Výkon obou představitelů je obdivuhodný. A hlavně: obdivuhodně přirozeně křehký. Vlastimil Brodský zde představuje poměrně zakřiknutého hudebníka, obletovaného ženami toužícími jej ochraňovat i když on už dávno zakotvil u jiné. A on se pro změnu nedokáže se žádnou rozejít, jen je prostě opustí. A nakonec se rozhodne opustit i onu křehkou, ale cílevědomou dívku stvárněnou Janou Brejchovou - tak křehkou, že její postavě bezezbytku věříme, že je ještě panna. A on se nedokáže vzdát pomyšlení, že by byl sám a okamžitě poté, co svým obdivovatelkám uteče, začne sepisovat seznamovací inzerát. Dokáže se poučit a aspoň od této chvíle se odpoutat od svých bývalých přítelkyň? Brodského loutnista a flétnista je natolik přesvědčivý, že mu to v hloubi srdce přejeme. Ale nevěříme...
Obklopeni celou plejádou herců /Líbíček, Zíma, Bohdalová, Fialová/, oba protagonisté vyhrávají svůj příběh do nejjemnějších vztahů mezi mužem a ženou, od prvního seznámení plného antipatií, přes velkou zamilovanost, až po ony manželsko-milenecké vlny, kdy jeden nebo druhý začíná bolestně uvažovat, jak dál.
Byl jen jeden režisér, který dokázal přemluvit i velké herce do malých rolí - Zdeněk Podskalský. Jeho velkou výhodou pro obsazování rolí byla i práce v televizi. Natáčel zde nejen filmy, ale i písničky, hudební pořady, scénky... Za všechny si stačí připomenout Babiččinu krabičku nebo Alfonse Karáska. Film Ženu ani květinou neuhodíš, skvělými herci v malých rolích doslova překypuje.
Režisér Zdeněk Podskalský také tímto filmem ukázal, že umí na filmovém plátně předvést nejen druh sžíravých satirických komedií (Bílá paní, Světáci) ale i společenské komedie, spíše hříčky, i když ne tak intelektuálního typu, o jaký se pokoušel filmem Kam čert nemůže.
Ještě lépe se mu to zdařilo v komedii Ďábelské líbánky.
I tady Zdeněk Podskalský těží z jisté křehké komiky Vlastimila Brodského, Jana Brejchová zde ovšem dostává příležitost předvést ženu poněkud cílevedomou, a řekněme si to rovnou: ďábelskou mrchu. Brodského Kostohryz je svým způsobem pokračováním charakteru muže obletujícího ženy a v tomto směru zmíněnou dvojici skvěle doplňuje Iva janžurová. Její "duety" čí spíše duely s Janou Brejchovou vždy filmem prošumí jako dobře chlazené šampaňské. Celkově příběh muže mezi "dvěma mlýnskými kameny": mezi dvěma o něho nevybíravě soupeřícími "ďábelskými" ženami má celkově velmi vybroušené tempo a šlape jak hodinky. Ani na chvíli nenudí a stále překvapuje.
I tady Zdeněk Podskalský těží - přiznejme, že k divákově radosti - ze svých skvělých kontaktů s herci. Jinak by asi těžko přemluvil pány Vinkláře a Filipovského, aby si zahráli Bouše a Mrázka z Hříšných lidí... Neméně tak se zde zaskví v další malé roli (dnes bychom řekli "cameo role") Bedříška, Jaromír Hanzlík, který už v té době měl za sebou velké role v takových filmech jako Romance pro křídlovku nebo Slasti otce vlasti. O skvělých výkonech Líbíčka a Jiráskové ve středních rolích nemluvě. A Zdeněk Podskalský pro tento film vytěží i tehdejší popularitu Václava Neckáře.
Na filmu Ďábelské líbánky je originální jedna maličkost, a sice, že námět k tomuto filmu napsali přímo Brodský a Brejchová.
Více o tom najdete v bonusech na právě vyšlých reedicích DVD s tímto filmem a doporučuji i bonusy z filmu předchozího.
Trojici komedií tohoto typu uzavírá snímek "Hodíme se k sobě, miláčku?" o pokusu letité manželské dvojice najít nové seznámení přes počítač, aby nakonec zjistili, počítač-nepočítač, že oba dva prostě patří k sobě. Režisérem byl Petr Schulhoff. Film je považován za jednu z nejzdařilejších Schulhoffových komedií. Upřímně, nebýt výkonů obou protagonistů, Brodského a Brejchové, film by byl mnohem těžkopádnější. I tak jejich herecké výkony nikam výrazně neposunul a jejich postavy trochu zavánější stereotypem poplatným dvěma předcházejícím filmům.
Manželské "etudy" Brodského a Brejchové před kamerami tím ale zdaleka neskončily. Naopak. Nastalo "královské" období.
Nejprve opět v Podskalského filmu, adaptaci slavné "Noci na Karlštějně", se skvělou hudou Karla Svobody a texty Jiřího Štajdla. A posléze si zahráli pohádkovou královskou dvojici v televizním seriálu Václava Vorlíčka "Arabela" a jeho pokračování. To už oboje ale bylo zcela jiné herectví, než v případě "civilních" filmů, kde bylo souzeno Janě Brejchové a Vlastimilu Brodskému vytvořit partnerské dvojice.
Pravdou je, že jsme ve filmu měli ještě řadu "manželských" i manželských dvojic.
A je jen, na vás, která vám byla více po chuti. Žádná z nich však neměla tolik štěstí, aby si zahrála dvojice hned ve čtyřech filmech a jednom velkém seriálu. Jen Jana Brejchová a Vlastimil Brodský.
Další články autora |
Rodiče budou jistě souhlasit, že vybrat tu správnou dětskou chůvičku je občas dost fuška. Abychom vám pomohli s rozhodnutím, naše dvě redaktorky...