Hlustvisihák se jmenoval Gustav

Občas se vynoří drobná fakta, která člověka překvapí i při své maličkosti. Věděli jste, že legendární Hlustvisihák se jmenoval křestním jménem Gustav?

"Jaké je vaše ctěné jméno?"

"- ! HLUSTVISIHÁK"

Asi se najde málo kdo z milovníků klasického českého humoru, kdo by neznal přinejmenším scénku z roku 1964: "Hlustvisihák ve vrátnici." Za vrátným dokonalým popletou, přijde občan, který by se rád dostal do úřadu. Má to však jeden háček: musí se vyplnit návštěvní lístek a občanovo jméno nepatří zrovna k jednoduchým...

Kaskáda humoru prýštící z do češtiny přeloženého a upraveného skeče maďarského autora jménem Királyi. Dnes už možná ani sám Lubomír Lipský neví, co vše patří k originálu a co přibylo díky šťastné improvizaci...

Stejně tak je asi nejasné kdo kdy později rozhodl, že Hlustvisihákem nadále nebude žádný návštěvník či jiný občan, ale samotný "vrátný" - později třeba školník, průvodce, prodavač jízdenek, statistik... zkrátka vždycky nějakým tím dědkem, který všechno poplete. Situací bude mnoho, ale Hlustvisihákem bude už jen pro vždy Lubomír Lipský, jakkoli prvním Hlustvisihákem byl ve skutečnosti Lipského dlouholetý herecký partner Miroslav Homola. Po něm byli Lipskému i další partneři jako např. Jiří Lír.

Ostatně poslechněte si, jak na Hlustvisiháka Lipský vzpomíná pro Český rozhlas.

Protože scéna "Hlustvisihák ve vrátnici" měla obrovský úspěch, bylo žádoucí s touto postavou pokračovat. Jelikož však již žádný další text v maďarštině neexistoval, museli se "vesla" chopit čeští píšící humoristé - mimo jiné i Bedřich Zelenka, jehož blogy jste ńa idnes.cz kdysi rovněž mohli sledovat, než se odlmčel.

Všichni, kdo jsme do jisté míry prošli historickým vývojem 2. poloviny 20. století, víme, že tvořit v té době nebylo vůbec lehké. Jak 50. léta, tak i období normalizace si v kultuře pěkně zařádily. Zákazy, příkazy stíhaly jeden druhý... cenzura byla bdělá a co v jedné politické epoše prošlo, v jiné už bylo závadné.

Tak také s nástupem do funkce generálního tajemníka KSČ a později též prezidenta Gustáva Husáka, začaly cenzorům nevídané žně. Miloslav Švandrlík například v jedné ze svých částečně biografických knih popisuje, jak po Husákově nástupu do funkce byly z humoristického týdeníku Dikobraz vymýceny nejen husy, ale i veškeré jiné ptactvo, Jaroslav Štercl musel kvůli tomu údajně menit text známé písničky, neboť zpívat "Husa kejhá v pohnutí" nepřicházelo po r. 1970 v úvahu...

...a také byl tímto postižen "Hlustvisihák ve vrátnici", kterého na dlouhá léta známe z vydávaných scének pouze v této podobě:

Ve skutečnosti však zapracovaly střihačovy nůžky na rozkaz shora. Scénka původně vypadala totiž takto...

...s tím, že Hlustvisihákovo křestní jméno se ve scénce několikrát výrazně opakuje. Naštěstí pro nás, šlo v době normalizace toto jméno vystřihat a tak jsme se ze scénky mohli radovat i nadále. A teprve nedávno vyšlo CD s touto scénkou v původní verzi, pokud ji již před tím v originálním znění nevydali zde - tuto edici neznám. Každopádně, při poslechu onoho CD v rámci Zlaté edice Českého rozhlasu, to bylo překvapivé a člověk se neustále musí podivovat, jaké české maličkosti, občas vyplavou na povrch dějin.

Každopádně, když se řekne Lubomír Lipský, přestože vytvořil nepřeberné monožství rozhlasových, divadelních, televizních i filmových postav, bezpečně se vám vybaví tři jeho legendární postavy: televizní děda Potůček, divadelní Charleyova teta a z těch estrádních-rozhlasových: právě Hlustvisihák.