Happy Zoo Mondays!

Aneb pro ty méně světem protřelé "Šťastné pondělky v zoo" - tedy Zoo Praha. Vůbec mi dosah těch akcí nedošel, až teprve díky Facebookové diskusi s jednou známou. A shodli jsme se, že: ___

... že asi marketingoví stratégové Zoo Praha příliš věci nedomýšleli, když si lámali hlavu, jaké akce vymyslet... Nakonec tedy někdo vydumal Happy Mondays! Asi proto, že pondělky bývají tradičně nejslabším návštěvním dnem víkendových atrakcí typu muzea, zábavní parky a zoo. Tedy - splňte podmínky akce a máte vstup za korunu.

A v Zoo Praha přemýšleli, vymýšleli, ale nedomysleli!

Takže tento článek není reklama, ale spíš tak trochu anti-reklama!

Možná to celé odstartovala nápadně nenápadná akce, že v srpnu mají Happy Mondays "Všichni, kdo si v roce 2015 koupili zájezd s CK Čedok". To lze považovat za otevřenou reklamu a přímo pobídku. Jak k návštěvě zoo, tak především ke koupi zájezdu u zmíněné společnosti.

No a pak už se jen hledalo, co na to marketingově "nabalit".

Ano, muselo tu být šikovně předhozeno zvídavým očím pár dobročinných akcí jako za vstup za korunu dejte mobil na podporu strážců pralesa či vstup pro děti z dětských domovů.

Pak také jako odměna při přispěvatele různého druhu. Těm nejzasloužilejším VIP kmotrům se udělá nástěnka slávy...

Ostatní přispěvatelé různého druhu mají své Happy Mondays: na stavbu pavilonu goril (viz foto níže), a pochopitelně i adoptivním rodičům (nebyl snad původně u určitého druhu adopce vstup úplně zdarma?)...

No a dál už se přemýšlelo, jak dál.

Takže někdo vymyslel sérii akcí na téma "čím přijedeme"? I vymyslelo se přívozem, parníkem, MHD...
Věřím, že marketingoví "kreativci" strávili nejednu kávu a cigaretu plodnou diskusí na téma "a co auta"? Ještě, že je nenapadlo třeba přiletět letadlem (tedy do Prahy ne do zoo), nebo naopak do zoo rovnou seskočit padákem, paraglidem - nejlíp přímo mezi tygry a lvy. Ti co by to přežili, mají vstup zdarma po zbytek roku.
Dubnovou perličkou pak bylo: "Všichni, kdo dorazí do zoo na kole nebo bruslích". TO je jistě chvályhodné, ALE hned k tomu při popisu akce jsem si přečetl dodatek, že jízda na kole a bruslích je v areálu zakázána. Hodnou chvíli jsem si pak myslel, že v ZOO někdo spadl z větve rovnou na hlavu.
Když jsem se o této povedené akci a dodatku zmínil známé na Facebooku, reakce nenechala na sebe dlouho čekat. Totiž...

Další zvolený okruh Happy Mondays témat byl: blahovolně komu? Tedy rodičům... logicky, že ano.
Tady už ale někdo značně podcenil invenci. V květnu totiž vymyslel akci vstupu pro všechny "s dětmi na krku (v kočárcích, v šátcích, krosnách atd.)" - s následným drobným upřesněním. Někdo si to však z marketingu zapomněl upřesnit u MHD.

A tak jsem se na Facebooku od známé, coby matky dvou malých dětí, dočetl následující perličku:
"Martine, jj to je na hlavou! loni jsem byla...predstav si autobus 112 plny maminek s kocarkem..."  

Upřímně, představte si to se mnou!

A byla tu další vtipná akce, dokonce s dvojitým vtipem - v březnu (měsíci to v češtině nazvaném od slova březost) pro všechny těhotné maminky! Opět nechte zapracovat fantazii. Mělo Zoo na tyto Happy Mondays aspoň předjednánu porodní asistenci? Pro všechny případy, že by došlo k populační explozi...

No a pak už Happy Mondays stačilo jen zaplácnout invencí hraničící s indolencí, tzv. vděčnou soutěží fotografů a pak u nakonec v prosinci vstup pro všechny - tedy ehm, pro psy nikolivěk. Ale co kdybych si chtěl vzít do Zoo svého tygra nebo medvěda? Třeba pod příslibem, že mu představím nové kamarády, případně pod pohrůžkou: "podívej se jak dopadneš, když budeš zlobit!"

Čili Happy Mondays jsou opravdu "vtipným" výmyslem Zoo Praha. A opravdu si tak trochu lámu hlavu nikoli tím, zda autoři na hlavu spadli, jako spíš ze které větve.

Dovolte mi ale i pár osobních přílepků na toto téma.

Nebyl jsem ale zdaleka jediný, kdo si volky-nevolky při akci tak zvaně "naběhl". Já při té únorové "dejte mobil na podporu strážců pralesa", leč v dubnu, neb výzva o ní byla stále na webu k dispozici.

Šel jsem sice do zoo v sobotu, ale u srdce mne hřála myšlenka: daruji mobil na dobrou věc!

Ukázalo se, že šlo o nedorozumění. Tedy z mé strany. Sice se píše "přinese starý mobil na podporu strážců pralesa", ale už jsem se nikde nedopátral, že se mělo spíše jednat o trosky mobilů. A ty šly následně na recyklaci... atd. Já jsem přinesl skoro nový rezervní mobil, leč už zastaralý pro naše moderní SIM karty. A rovnou mi bylo řečeno, že ten můj by na to byla škoda. A tak jsem se zbytek dne vláčel po zoo s igelitovou taškou a obtěžující krabicí s mobilem. Každý kdo něco takového zažil ví, že v takovém případě milovaná ušlechtilá věc ztěžkne a zahořkne a začne překážet. Nejednou se mi honila v hlavě myšlenka vysypat tašku rovnou do nejbližšího odpadkového koše. A dokonce to mělo malý "bonus" - jak jsem posléze zjistil doma. Po celodenním nošení začala taška krásně pouštět barvu. Nejen na ruce, ale i na světlé kalhoty. A protože byla celá modrá, dovedete si to jistě představit v barvách sami.

I jinak jsem chtěl prostě přispět! Jak praví ironicky klasik humoru P. G. Woodehouse: srdce mi přetékalo dobročinností. Příležitostí k tomu bylo dost a dost. No, dost... Kromě stánku na záchranu levharta sněžného tu byl hlavně stánek "Pomáháme jim přežít".

Jelikož tento stánek byl u pavilonu goril (ten den se slavily jedny gorilí narozeniny), tak jsem se bláhově domníval, že tady budou mít hlavně gorilí věci. Nedoufal jsem sice, že bych si koupil tričko s gorilou - vhodné gorilí velikosti XXXL by tu asi pro mne neměli.

Nicméně, pořád se mi honil hlavou známý hit dvojice Vodňanský - Skoumal:

Máme doma gorilu,
dělá tousty na grilu.

Pochopitelně, tousty zde neprodávali, ale ani ta trička s gorilou. Byly tam obrázky čehokoli, ale goril ne! Trochu jsem nechápal. Nakonec jsem z "gorilích" suvenýrů našel aspoň placku! Sice to byl "Běh pro gorily", teda akce, která jednak vyšuměla, a jednak - běhat jsem rozhodně nehodlal; všechny běhy - pro gorily, pro prsa a jiné půl a maratóny - jsem si odbyl již za mlada, kdy jsem dobíhal autobusy jedoucí z města, kde byla škola, do vesnice, kde jsem 10 let bydlel. Ale, gorila to byla, tak jsem řekl: dejte mi tuhle placku.
Následovala udivená reakce slečny prodavačky: "Jeee, já jsem si nevšimla, ze už nám došly a nevzala jsem je sebou...!" Ale protože já nejsem zvykly se jen tak vzdávat, tak jsem slečnu donutil odšpendlit a prodat mi tu placku, co měla vystavenou. To by bylo, abych odešel bez gorily!
 

Návštěva zoo se mi tedy docela vydařila... U medvědů jsem nakonec po dvouhodinovém toulání neodolal ani "tradiční" opékané klobáse... U slonů jsem žasl, jestli jsem se náhodou neocitl někde v Indii, jak krásně kýčovitě to bylo vyvedeno. I jinak jsem se dost nachodil a pochodil. A nechyběla ani lidská "zvěř" - zážitková pohybová atrakce "Bororo" pro malé děti.

No a vám mohu návštěvu zoo (nejen v Praze) pochopitelně také doporučit. Jen pozor, aby zas neměli nějakou akci...

---

Všechna foto - autor: Martin Faltýn