Je to neuvěřitelné, baví i po 57 letech! Televize jako vždy hledají, čím zaplnit letní vysílání a sáhnout po "Četnících" - to je osvědčený recept. Jak je to vlastně možné?
Četník ze Saint Tropez. Zprvu to vypadalo na běžný scénář řadového filmu o četnících, jakých se tehdy ve Francii natočilo několik. Jednoduchý příběh zpočátku nesliboval nic závratného. S nápadem prý přišel scénárista; jeho jméno dnes u nás nikdo nezná: Richard Balducci. Prý díky tomu, že jej v Saint Tropez okradli a on to hlásil na místní četnické stanici.
Producenti filmu však tehdy měli zcela jiné představy o hercích, než jak je známe dnes. Kdo dnes zná u nás Darryho Cowla nebo Francise Blanche? Režisér Jean Girault prosazoval do hlavní role Louis de Funese. Před tím s ním natočil již dva filmy a de Funes se stal vycházející hvězdou. Jenže producenti jsou ti, kteří vkládají do filmu své peníze a trvali na svém. Na štěstí: oba dva výše jmenovaní neměli čas. A tak padla definitivně volba na Louis de Funese. A ještě k jedné změně došlo. Pierra Mondyho, který měl původně hrát velitele četníků, na poslední chvíli nahradil Michele Galabru Ani on se však do natáčení příliš nehrnul.
Podle "legend" měl k Saint Tropez odpor kvůli nesnesitelnému horkému počasí. Jenže "za vším hledej ženu". Galabruova manželka jej přesvědčila, neboť by se jim ty peníze nutně hodily.
Takto se, díky řadě náhod, sešla konstelace unikátních tvůrců, kteří jsou dnes pojmem a legendou.
Stalo se před 57 lety! Po prvé a ne naposled.
Dívám se znovu a již po několikáté na ten zmiňovaný první: Četník ze Saint Tropez. Čím to je, že i dnes "Četníci" baví?
Netvrdím, že se u nich musíte válet smíchy, jako moje generace. Humor se dnes posunul jinam... ale kdo ty filmy ještě neznáte, nudit se nebudete.
Řada gagů, postavených na kontrastu, působí totiž dodnes. A to zejména tam, kde hraje Louis de Funes. Celá Cruchotova postava, to je jeho autorský výtvor. Neznáme původní scénář, ale lze si snadno domyslet, kolik gest, situací a nápadů na gagy de Funes do filmu přinesl. (Ostatně tím jednak stvořil typ, "produkt" jak sám později říkal, živelného věčně nabroušeného mužíka. A jednak přinesl spolehlivý prvek do natáčení filmů s ním: domýšlel gagy a scény: za režiséra, za scénáristy... stačilo mu jen vysvětlit situaci a požadovaný efekt a de Funes to bezpečně komediálně dotvořil.)
Ano, po těch letech vypadá parta mládeže kolem Cruchotovy dcery přestárle. Srovnávat je třeba se Snowborďáky generačně rozhodně nelze. Ani jejich styl zábavy. Také prostředí, móda dnes působí pochopitelně něco jako "babiččina krabička". Věčná je snad jedině jeptiška a její Citroen 4CV, přezdívaný "kachna".
Ale film jako takový má pořád své dobré tempo, nemá mnoho hluchých míst. A kdykoli řádí ve scéně de Funes, vždycky vás to zaujme a pobaví.
No a u nás samozřejmě mistrovský dabing Františka Filipovského a dalších.
Díky tomu všemu televize mohu nasadit "Četníky" do vysílání, zejména v létě, kdykoli. Nepočítaje pouze moji generaci, tyhle filmy si svého diváka vždycky najdou.
Stejně jako cokoli s Louis de Funesem.
