Fantom, který stojí za to

Francouzi mají Fantomase, spolu s Brity pak Fantoma opery, Britové sólo mají Jacka Rozparovače a my máme - hezky pěkně po maločesku - aspoň Fantoma operety. Co mají všichni společného?

Nejenom že se záhadně objevují a mizí, nejenom že nikdo vlastně pořádně neví, kdo to je, ale všichni také pronikli coby "umělecká" předloha do nejrůznějších oborů dramatického umění.

Francouzskou trilogii s Fantomasem (Jean Marais, Louis de Funes...) dostatečně známe i u nás.

Filmů o Jacku Rozparovači je hned několik, např. britský z r. 1988 s Michaelem Cainem v hlavní roli.

Fantoma operety ovšem ve světě nikdo nezná. Protože vznikl z pera českého autora a také - jakkoli se dočkal televizního seriálového zpracování - jeho filmová podoba je neznámá nejen za hranicemi, ale dost často i u nás doma - a jeho reprízy jsou vždy sledovány; a dlouhodobě je dokonce Česká televize kritizována, jak tento seriál opakuje:

"Fantom operety je vynikající seriál. Proč, ale ty nejlepší pořady dne vysíláte v noci a tento dokonce nereprízujete." [jara 11. 9. 2003 16:10]

"proč jste tento seriál již 7 let nedávali?" [Petr Simak 11. 1. 2010 22:35]

Nuže, momentálně tento seriál česká televize opět reprízuje (a opět naprosto pitomě někdy kolem 4-5 hodiny ranní). Kdo nemá možnost si seriál nahrát nebo se k němu ani jinak nedostane, má ještě jednu šanci. Seriál byl totiž vydán na 5 dílném DVD, jakkoli v archivní kvalitě - přímým přepisem z filmového pásu bez dodatečné rekonstrukce obrazu a zvuku - jako se naopak dostalo úplné digitální remasterizace jiným dílům, např. Byli jednou dva písaři, Taková normální rodinka či Hříšní lidé města pražského.

Co je ovšem zajímavé, je osud seriálu.

Televizní seriál "Fantom operety" se totiž u nás na televizních obrazovkách objevoval stejně fantomovým způsobem, jako jeho hrdinové. Vznikl v roce 1970 - tedy těsně před nástupem nejužšího normalizačního kádrování a stejně jako řada děl zmizel v archivech České televize a měl kliku, že unikl smutně proslulým čistkám, kdy nehodná a nevhodná díla byla z rozkazu mocných zničena jednou pro vždy. (Známý je příběh, jak byl takto zachráněn před spálením seriál Byli jednou dva písaři.) Objevil se na televizní obrazovce až po r. 1980 a to pouze občas, takže je stále žádaným diváckým pořadem.

Pravdě podobně ale zmizely i veškeré písemné informace a publikované články o seriálu. Tzv. anotace na stránkách České televize je jen blábolem vzniklým zkombinováním novinářské rutiny a opsaných titulků.  A tak mi dovolte aspoň trochu zapátrat v archivech a paměti a trochu ozřejmit alespoň pár maličkostí.

Literární předlohou seriálu byla stejnojmenná novela známého spisovatele především detektivních románů: Eduarda Fikera.

Stěžejní tvorbou byly u Fikera detektivky. Za všechny jmenujme alespoň dvě, které prosluly i jako filmy. Třináctý revír, v hlavní roli s Danou Medřickou a Jaroslavem Marvanem, vznikl v r. 1946 podle Fikerova románu Zinková cesta. A v r. 1970 byl natočen dodnes známý film Na kolejích čeká vrah, s Jiřím Sovákem a Radoslavem Brzobohatým v hlavních rolích, podle románu Série C-L. Sluší se jinak dále připomenout, že Fiker byl v předválečné a válečné době šéfredaktorem známého románového magazínu Rozruch. Jako spisovatel se Fiker ale také věnoval řadě jiných literárních, ale i divadelních žánrů.

Fantom operety, patří v tvorbě Eduarda Fikera k ojedinělým výjimkám žánru humoru a parodie. Bohužel jsem tuto novelu nečetl (zas tolikrát vydána nebyla, aby pronikla do mé knihovny) ale někteří čtenáři ji, co do zábavnosti, srovnávají s Jirotkovým Saturninem.

Co je na této novele zajímavé, je osobní sepětí s autorem. Eduard Fiker se totiž v 30. letech oženil s operetní subretou Aloisií Inemanovou. Aloisii se přezdívalo Lola a když k tomu přidáme parodické ztotožnění se s Ludvíkem Lácem, spisovatelem operetních libret - máme tu inspirační zdroje hrdinů novely Fantoma operety jako na dlani. Fiker si vlastně ojedinělým způsobem dělá nejen legraci z operety, z divadelního prostředí, ale i ze sebe sama a své ženy, neb vězte, že i první kapitola televizního seriálu se jmenuje Lolinka chce hrát.

Režisér Zdeněk Podskalský v tomto seriálu zúročil své bohaté zkušenosti s hudební komedií, především z televizního seriálu z kabaretů - "Bejvávalo". Dramatickou linku pak podpořil úspěchy celovečerních filmů typu Bílá paní a Světáci.

Ovšem, normalizace již začíná šlapat na paty a tak namísto společensko satirického snímku vzniká v podstatě neškodný vaudeville. I tak vzniklo pozoruhodné dílko a jako vždy s mimořádným hereckým obsazením, a to nejen ve velkých, ale i malých rolích, jaké mohl dát dohromady jen Zdeněk Podskalský, kterému byli mnozí zpěváci a herci vděčni za popularitu, a proto mu zahráli i malé role, tzv. "štěky".

Jakkoli je Fantom operety dílem mimořádně kompaktním, přesto se žánrově rozpadá do několika rovin. A jejich prolnutí nebývá vždy nejšťastnější... vlastně jde svým způsobem o příběhy v příběhu a divák se někdy hůře orientuje, který že chce vlastně sledovat. Občas je totiž zajímavější pokračování rozehraného než druhá dějová vložka. A když už se divák konečně "chytne" je mu autorem vnucováno pokračování předchozího. Asi jako kdybyste na přeskáčku obědvali guláš a svíčkovou. Oboje vynikající, ale střídat to... jejda jdejda... k dovršení všecho se ke komedii, vaudevillu ještě připlete v posledních dvou dílech groteska, s objevením Juraje Herze, coby napodobeniny inspektora Clousseau z filmů o Růžovém panterovi. Takže k oběma omáčkám nám nakonec ještě přibyde vepřo-knedlo-zelo.

I přes to všechno vzniká zábavný, stravitelný seriál, s řadou nezapomenutelných hereckých kreací.

Hlavní role mají Jiřina Bohdalová (Lola) a Lubomír Lipský (Ludvík). Oba se ve svých rolích vyřádili víc než dost. My máme mimo jiné možnost obdivovat herectví Jiřiny Bohdalové na vrcholu jejích tvůrčích sil. Normalizace ji totiž po filmu Ucho odsoudila vesměs do role konferenciérky v Televarieté a okrajových televizních inscenací. Na filmové role, zejména hlavní, mohla v další karieře prakticky zapomenout. Lubomír Lipský tento problém neměl; hlavní filmové komediální role mu přiděloval jeho bratr; měl štěstí i na početné výrazné a populární filmové střední role, o televizi nemluvě. Ve Fantomu operety si zopakoval mimo jiné úspěšnou převlékací roli natolik, že se snad v roli pomalu ani nestačil převlékat.

Excelentní herce uvidíme ovšem nejen ve středních, ale i malých rolích. Janžurová, Bláha, Zázvorková, Filipovský, Hadrbolcová, Hlinomaz, Kopřiva, Menšík... Landovský, Štekl, Trégl, Beyvl, Černý, Hrubý, Lír, Kostelka, Pellar, Růžičková, Hajská, Karešová ... herec Národního divadla Eduard Kohout... zpěvák Milan Chladil... v neposlední řadě Juraj Herz. Řada hereckých kreací se nezapomenutelně vryla do paměti diváků i přes normalizací zakázané promítání. Bláznivý smích Ivy Janžurové, coby Waldemary Krapsaté, pak obohatil i několik jejích pozdějších humoristických scének v televizní zábavě...

Normalizace však zatopila nejen tomuto seriálu, ale i řadě jeho protagonistů a mimo jiné i Zdeňku Podskalskému.  

Tímto seriálem Zdeněk Podskalský jakoby uzavírá celou jednu svoji tvůrčí etapu. V tomto komediálně ironickém duchu už natočí pouze jeden celovečerní film a jednu televizní komedii. Normalizace jej odsune do řad trpěných a nezaměstnávaných tvůrců a už nikdy se nedokáže vrátit ke komedii s takovou tvůrčí invencí a v takové formě; ostatně jako řada jiných, mnohých a mnohdy i zapomenutých.

Právě ty vám možná připomene i seriál Fantom operety.

Fantom operety
5 dílý seriál
námět Eduard Fiker 
režie Zdeněk Podskalský
© Česká televize, 1970

DVD - e-shop České televize