Dnes mám svůj úspěšný e-den

V tvář rozvolněné morálce (víte, co mám na mysli), jsem se vrhnul na on-line vyřizování věcí. Pravdou je, že od r. 1993, kdy jsem si koupil první počítač, se to o dost vylepšilo. Dle názoru některých potrefených zřejmě až moc.

Jako první dnešní e-akci jsem začal nahánět zahraniční zásilku.

Vina nebyla na straně solidního a spolehlivého, ověřeného prodejce. Nenakupuji u něho prvně. Naštěstí nejsem na termínu dodávky onoho zboží závislý. A čekání se mi vyplatí. Jak by také ne. U běžných nenažraných českých prodejců je tento výrobek o 200Kč dražší nez v zahraničí.

Jedná se o zastřihovač chloupků v nose, v uších a na obočí. Nikam se naštěstí nechystám, tím pádem parádu honit nemusím. A kdyby něco, dočasná údržba nůžkami to spraví - až na ty uši. Tam tu mašinku opravdu využiju - inu radosti přibývajícho věku, že.

Nicméně dopravci se jaksi ne a nedaří. Jeho "doručovací okno" je mezi devátou a sedmnáctou hodinou, bez bližšího určení... Kontaktem na řidiče operátor call centra údajně nevládne a nemá prý ani kontakt na společnost, kam bych se mohl obrátit s dotazem, ani mne nikam nepřepojí.

Tyto ke klientům vstřícné maličkosti (míním to ironicky) nejsou pro mne překážkou, abych si nedokázal zjistit aspoň email společnosti. Na webu firem jsem našel co jsem potřeboval a bez problémů, jakkoli se samotná firma snaží ve vyhledávačích blokovat sebemenší dotaz na svoji společnost (ví asi proč).

Napsal jsem jim pochopitelně email, zatím bez reakce; napsal jsem i prodejci - který reagoval v řádu desítek minut s velmi zvdořilou odpovědí.

Zboží, s jednodenním zpožděním přišlo (zhruba ve 2/3 psaní tohoto blogu). Pravdou je, že prodejce z nepochopitelných důvodů nepředává telefonní číslo a tím se to zdrželo. m.j. i kvůli výměně zvonků na domě. Absenci telefonního čísla v adrese mne nově napadlo obejít tím, že jsem je přidal do adresové kolonky firma. A provedl jsem kontrolní nákup. Uvidím, zda tedy adresa bude nově i s telefonním číslem. Ať tak nebo tak, přítel bude mít letos hezkého Valentýna s pěkným dárkem - luxusní svíčku s jeho milovaným cedrovým aroma.

A tento dárek jsem tedy nadělil sám sobě.

Můj e-den pokračoval žádostí o silnější elektroměr.

Je neuvěřitelné, jak se firmy dokáží zabarikádovat desítkami odkazů; nejednoznačnými informacemi... přesměrováváním na přesměrovávatele...  A nakonec formuláři, jejichž hatmatilce rozumí tak maximálně v daném případě elektro-specialista. A ty si, laiku, poraď jak umíš.

No, musím se pochlubit: proklikal jsem se, formulář vyplnil a s jedním telefonátem budoucímu specialistovi, který bude dělat elektroinstalace. A nakonec, po dohledání emailů, jsem formulář na tyto odeslal.Takže nemusím následovat dobře míněné rady známého, abych se vydal do centra elektrických podniků osobně.

Uvidíme, nakolik se ta formulářová e-komunikace vydařila.

A dodatek do třetice.

Do kategorfie e-komunikace bych mohl začlenit i přeposlání fotografie poškozeného koberce e-mailem. Na tomto způsobu už ale není nic zajímavého. Ale možná, že si akci koberec nechám na některý z dalších blogů, až jak to dopadne. Jako každý mám nejen svoje e-dny, ale i den blbec. Bohužel, ne "E-".

O tom ale opravdu jindy.

P.S.: Ujišťuji vás, že jsem při psaní tohoto blogu nehrál žádnou karetní hru a vše jsem bedlivě sledoval.