Jak krásně se píše ve Wikipedii, je to "den, kdy si lidé váží přínosů, které senioři pro společnost dělají". Je to také váš nejen názor, ale i přístup?
Za přečtení stojí blog kolegy Lněničky, který tím otevřel pandořinu skříňku, jak se můžete v diskusi k jeho blogu přesvědčit.
Ani coby budoucí senior (prý od 65, takže mám ještě skoro 3/4 roku čas) nezaujímám k určitým věcem stanovisko. Ne proto, že bych nechtěl, ale proto, že vím, že pro jedince je to ztráta času. Jedinec nic nevyřeší. A začarovaný kruh nejrůznějších organizací mnohdy začíná a končí u různých státních příspěvků.
Základním "pilířem" je v tomto směru generační výchova.
Tady se dopouští naše školství neomluvitelných chyb. Inu, když je školskému systému milejší budování inkluze, jakéhosi systému mateřských školek (dle jisté nyní již bývalé ministryně), neformálních škol a škol soukromých - těžko můžete hledat nějaké základy učení úcty mladých generací k těm starším.
Za slova "školský systém" si můžete dosadit především ministry a jejich "doprovod", kdy se dosavadní po volbách dosazení snaží hlavně najít skulinky, jak si ze státního systému přihrát nějakou tu malou domů.
Ve finále si můžete jen povzdechnout, že morální a etický rozklad naší společnosti nadále pokračuje.
Samostatné volební téma to také není. Senioři prostě nejsou skupinou zas tak početnou a ochotnou jít k volbám - navíc jsou často ve vleku svých minulých předsudků - takže jen senioři stranu do parlamentu nezvolí a proto je to téma pouze okrajivé.
Ostatně i ten článek o Mezinárodním dni seniorů je ve Wikipedii spíše tím, co oni sami nazývají "pahýlem".
Bohužel, dnešní doba staví na piedestal jiné hodnoty a tak jednak buďme vděčni za každou aktivitu, která seniory podpoří a jednak:
Nezapomínejte na své vlastní seniory doma.
Kdykoli.
Nejen když je nějaký, organizacemi ustanovený svátek.
