5 týdnů dovolené v Asii čili blázinec – 5

Každá dovolená potřebuje nějaké zpestření, i když se vám někdy kladou do cesty překážky samy od sebe. Jedním z takových zpestření je, potkat lidi, známé, které jste třeba dosud znali jen z dopisování.

Před lety potkal jednoho známého, který nás nakontaktoval na jiného známého, tehdy již řadu let žijícího v Česku. Ten první krátce na to z Česka odcestoval a já ho v klidu vypustil, s tím, že jej už nikdy neuvidím. Prostě známý.

Teď se role obrátily. Náš druhý známý (který mezitím odcestoval rovněž - domů do Malajsie) nás zpětně nakontaktoval na toho prvního. První, říkejme mu třeba Sevy, totiž žije v Singapuru. A když se druhý, říkejme mu Poh, dozvěděl, že Singapur je počátečním cílem naší dovolené, začal nás kontaktovat se Sevym.

Upřímně, pokud někam jedete a máte možnost nějakého toho známého, který vám může věnovat svůj čas, je to asi ten nejlepší průvodce po místní lokalitě a hlavně, místním životě.

Setkání se Sevym bylo skutečně oknem do Singapuru a i když nevybočovalo z místních pamětihodností, stále to bylo lepší než cokoli jiného.

Každé takové setkání je nejlepší začít v nějakém občerstvovacím zařízení. V osvěžovně, neboli baru, v nějaké té restauraci apod., jako jsme to začali my.

Tak trochu za to mohl i přítel, který se nechal slyšet, že v Singapuru je vyhlášené jídlo upravený krab.

Shodou okolností v nedalekém jídelním komplexu bylo restaurační okno specializující se na toto jídlo. A tak, jelikož další shodou okolností Sevy bydlel v našem regionu, zahájili jsme naše setkání po letech právě tam.

Protože si Sevy nepřeje, abych zveřejnil jeho obličej, mohu z té hostiny nabídnout pouze fotografie bez něj. I tak to stojí za to.

A nemyslete si. Přestože je Singapur přímořským státem a tyto živočichy má na dosah ruky, tak tohle jídlo nebylo z nejlevnějších. Za to, co vidíte na stole, jsem zaplatil 2.800Kč.

Pak následovala jakási exkurze de luxe... a hlavně jsme se dostali do místa, které bychom bez Sevyho nenašli.

Tím jsme se také dostali k nábřeží na tento výhled.

V tomto místě je také koncertní aréna.

Ale hodnocení téhle produkce po mně nechtějte. Autor, než aby napsal, že tohle je totální hovadina, raději napíše, že "moderní hudbě nerozumí".

Naskýtá se vám odtud pohled nejen na panorama města, ale i na most, kterým se přesunete k tomu hlavnímu z dnešního dne.

Singapurskou pamětihodností, kterou byste neměli minout, je samotný Singa. Socha lva tryskajícího vodu. A v podvečer obzvláště vynikne nasvětlení. A tady se ukázala jedna z výhod znalosti místních atrakcí. Sevy poté, co nám udělal společnou fotku u lva, povídá:

"A nechcete si udělat fotku, jak vám tryská voda z úst? Tady si to turisti často fotí."

Já jsem to odmítl, ale okamžitě jsem začal aranžovat přítele a výsledek vidíte.

Pak jsme se prošli povinnou turistickou nákupní uličkou, kde jsme nic nekoupili - ani předražené tričko, čepici, natožpak kýčovitý přívěsek ...

Mnohem zajímavější při návratu byl hotel nekompromisně připomínající koloniální doby. Zaujal mne nejen nasvícením, ale i architekturou a dokonce jsme nahlédli dovnitř.

Uvnitř bylo i několik historických obrázků a jeden jsem vyfotil.

Nicméně, pochybuji, že bych se sem někdy podíval jako host. Ceny zde musejí být astronomické.

Našel jsem to pro vás na internetu. Nejobyčejnější a nejmenší pokoj (quay room) o rozloze 36m2 (388sqf) vás na jednu noc vyjde na 11.000Kč (679SD). Čtete dobře.

Prošli jsme dál kolem hotelu na metro.

To je druh dopravy, který mne svým způsobem fascinuje i proto, že tam potkáte spoustu zajímavých lidí. Čímž nemám pochopitelně na mysli sebe. Ovšem, všimněte si té nálepky za mnou. Pro neangličtináře: vybízí zde sedícího cestujícího, aby své místo nabídl osobě invalidní, s dítětem nebo nevidomé. Jak dlouho by asi taková samolepka vydržela u nás v metru?

Na druhou stranu, zajímavý byl můj soused, který se honosil unikátním masivním prstenem. Docela mne pobavilo, jak se s ním neustále naparoval a tak jsem se pokusil jej vyfotit.

A nechal jsem vám to i s poněkud nedokonalým záběrem na malou slečnu - třeba jako zajímavost pro naše maminky a babičky, jak se oblékají děcka jinde.

No a znáte Čechy. Tedy, lidi, myslím. Jakmile jsem vystoupil z metra, spatřil jsem stojan s deštníky! Zřejmě zdarma...

Teprve při bližším pohledu jsem zjistil, že hned první deštník má ohnutou rukojeť. A co víc: zadarmo to nebylo. Za zapůjčení jste platili, tuším dokonce hodinově...

Inu, došli jsme do našeho jídelního centra hned vedle našeho Hotelu 81. Pojedli jsme skromněji a hlavně levněji, než byl oběd. Se Sevym jsme se už dávno srdečně rozloučili. Oběd s ním bylo navíc splněným kulinárním přáním a teď jsme pojedli prozaičtěji. Jak já, tak přítel.

Pak jsme se ještě potěšili vánoční dekorací ve výtahu...

...a tím pro ten den všechno pohodové skončilo.

Proč?

Začali jsme řešit opět otázku přesunu do Malajsie. Záměrem bylo koupit jízdenku autobusem a přesunout se co nejblíže do městečka Pahang, odkud se autem přepravíme do cílové vesnice, kde bydlí přítelova sestra se svým manželem-léčitelem.

Poněkud jsem se té cesty děsil, protože nás (se dvěma velkými kufry) čekal přesun z jednoho autobusového nádraží na druhé. Je to otázka jakési komplikace mezinárodní hranice. Nicméně jsem doufal, že tu cestu nějak zvládneme.

Našel jsem a nainstaloval aplikaci autobusové společnosti, kterou měl přítel doporučenou. Vybrali jsme termín. A přešel jsem k platební bráně.

Všechno proběhlo až do zaplacení. Jenže při návratu na stránky autobusové společnosti se objevil nápis: "Transakci nebylo možné uskutečnit z důvodu nefunkčnosti aplikace."

Trochu mne omývali. Nejen kvůli tomu ztracenému času diskusí, instalací aplikace a hledání spojení. Už jsem se viděl, jak zítra v Singapuru běhám někam do prodejního stánku společnosti někde v přístavu.

Načež po delší rozmluvě jsme našli jiné řešení.

Změníme plán a poletíme letadlem do Kuala Lumpur. Tam má přítel bývalý domek, který teď patří jeho bratrovi. A známý, který ten domek dočasně spravuje, má auto a odveze nás potom do Pahangu.

Dodnes si gratuluji za ten nápad, že jsem uskutečnil nákup letenky přes onoho nejmenovaného prodejce letenek. Tam totiž umí přemýšlet a nejenže nám zarezervovali let Singapur-Kuala Lumpur. Ale dokonce nám přikoupili váhu zavazadel na celkem 30 kg/ks, protože celkem správně předpokládali, že když jsme měli tuto váhu zaplacenu z Prahy, budeme ji zřejmě potřebovat i na tomto vnitrostátním letu.

Objednávka letenky proběhla 100% bez problémů.

O to nepříjemnější šok nás čekal druhý den ráno.

.

Všechna foto: autor