Odpustím si různé rádoby argumenty Schwarzenbergových odpůrců, jako jsou opletačky s občanstvím, nevalná úroveň češtiny a vůbec vyjadřovacích schopností nebo tendence pospávat při výkonu zaměstnání. To vše samozřejmě lze kritizovat, ale jsou to marginálie. Prezident je politická figura a důvody jeho (ne)zvolení by měly být politické, nikoli osobní. (Proto také považuji za absurdní časté velebení Schwarzenbergova charakteru, vesměs založené na povrchním mínění nebo falešných premisách – například „je už dost bohatý, takže nebude dělat tu korupci“ nebo „je slušný a morální, je to aristokrat“.) Nabízím pět ryze politických důvodů, proč je pro mě „kníže“ nepřijatelný jako veřejný činitel, natož jako prezident.
Je zelený. Pokud vám účty za elektřinu připadají vysoké, uvědomte si, že právě ideologie tzv. „obnovitelných zdrojů“ žene ceny vzhůru a dogmata o „udržitelném růstu“ jsou mantrami evropského neosocialismu, kvůli kterému se náš kontinent propadá do stále hlubší krize.
Je výrazně eurofilní. Až nám bude Brusel nařizovat, co je to marmeláda a co pomazánkové máslo, Karel bude jen přikyvovat; a co hůře, až nám Brusel přikáže půjčit si peníze na další příspěvky pro neodvratně krachující státy eurozóny, Karel jim je bez výhrad dá.
Je to havlista. Bude škodit českým obchodním zájmům tím, že sem bude zvát různé dalajlámy, vyjadřovat podporu ruským anarchistkám, uznávat teroristické státy jako Kosovo a schvalovat útoky proti suverénním zemím, s nimiž Česká republika nemá spor, jak to ukázal v případě Libye.
Je to předseda strany TOP 09. Šéf ministra Kalouska, který zvyšuje daně, dává peníze církvím a v rozpočtu dělá sekeru, ačkoli nám před minulými volbami posílal složenky. Taky ministra Hegera, který nám říká, co máme jíst, co a za kolik pít a kde kouřit. Na vládu svorně (a důvodně) nadávají snad úplně všichni, ale u Karla jako by si tu spojitost vůbec neuvědomovali.
Je to převlékač kabátů. Před TOP 09 to byli Zelení, předtím US-DEU, ještě předtím ODA. (Samé efemérní pseudostrany – tušíte vůbec, jaké ideály zastávaly?) Na plakátech říká, že „neuhne z cesty“, avšak jeho dosavadní pouť politikou je klikatá a více než názorovou konzistencí zavání touhou po moci. Přestože na scéně působí přes 20 let, tváří se nyní jako zcela netknutý spasitel, který přichází napravit křivdy způsobené jinými.
Chápu, že někteří občané by ve druhém kole prezidentských voleb hlasovali raději pro Karla, protože Miloše Zemana považují za obscénní přízrak minulosti. Jenže Zeman alespoň nezamlžuje své levicové názory kouřovou clonou boje za záchranu planety a lidská práva, jeho ideály jsou dlouhodobě známé a on je dokáže artikulovat bez pozlátka politické korektnosti a unijního newspeaku. Ani jeden z kandidátů nenabízí kampaň za nižší zdanění, menší státní aparát a rezervovanější přístup vůči evropskému centralismu – v tom případě je nutné vybrat ono pověstné menší zlo: levičáka, který alespoň není zelený, havlistický, skrznaskrz eurofilní a jeho politické působení se jeví být motivováno skutečným přesvědčením a nezpochybnitelnými znalostmi.
U Karla je tomu jinak: jeho PR je založeno na odporu mnoha Čechů k politice jako takové – proto je „kníže“ často vnímán jako cool osobnost, aniž by byly hlouběji a správně analyzovány jeho současné i dřívější politické postoje. Jenže bytí cool je na rozdíl od politického profilu pro funkční stát úplně irelevantní…
