- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pravicová politika je taková, která klade důraz na svobodu jednotlivce. Ten tudíž nemusí na každém kroku zápasit se státní byrokracií, není demotivován vysokou daňovou zátěží a státní instituce mu nemluví do toho, jak nakládat se svým životem. Již na první pohled je patrné, že strana, která v minulém volebním období prosadila nejvyšší daně v historii ČR (údajně v rámci rozpočtové odpovědnosti – avšak státní dluh i přesto povážlivě vzrostl), prosazuje státní zásahy do stále většího počtu oblastí a nadšeně vítá regulace z EU, s pravicí, potažmo ideály občanské svobody, nemůže mít společného skoro nic. Zaměřme se nyní na některé body programu TOP 09, na kterých lze levicovost Schwarzenbergovy strany konkrétně demonstrovat.
Budeme v top formě
Leckdo jistě pamatuje na křížové tažení exministra zdravotnictví Hegera (právě za TOP 09) proti kouření v restauracích, alkoholickým nápojům levnějším než nealko a obecně proti „nezdravému životnímu stylu“. Nemusíte být zrovna závislí na tabáku, abyste pochopili, že stát zde poněkud překračuje své přirozené pravomoci a zasahuje do soukromého vlastnictví (v případě nařizování hospodám), potažmo do rozhodování každého jednotlivce, zda bude kouřit nebo jakým jiným zlozvykům se bude či nebude oddávat.
TOP 09 je i nadále přesvědčena, že ví, co je pro nás dobré, lépe než my sami, proto v programu nalezneme sliby a plány, jako například Budeme prosazovat nahrazení automatů se slazenými minerálkami a sladkostmi produkty zdravé výživy (to se týká škol – o odebírání odpovědnosti za děti z rukou rodičů jsem již psal jinde), Prosadíme zákon o podpoře sportu (není uvedeno, co by takový zákon obsahoval, ale nepřipomíná vám to trochu plány ČSSD na vytvoření ministerstva sportu?) nebo Nadále budeme potlačovat škodlivé vlivy kouření, konzumace alkoholu a přejídání (údajní pravičáci si nárokují právo dozorovat obsah našich talířů a sklenic).
Stát, který nechce mít přídomek „totalitní“, nesmí usilovat o kontrolu nad tak privátními záležitostmi, jako je stravování nebo pohybová aktivita občanů – tělo totiž náleží výhradně občanovi a je na něm, jak s ním bude nakládat. Argumentace tím, že stát poté musí hradit náklady na léčbu pacientů, kteří podcenili prevenci, není udržitelný: nechť je pojišťovnám umožněno uzavírat individuální smlouvy s jednotlivými pacienty podle tržních pravidel. O sebe pečující lidé budou zvýhodněni a „škodlivé“ pochutiny a poživatiny nebudou zatíženy „výchovnou“ daní. (Neodpustím si rýpnutí: není knížepánova rozšafná fajfka vlastně ideologicky závadná? Nebylo by vhodné ji nahradit například bio mrkví?)
Budeme top vzdělaní
Zastavme se ještě na chvíli u dětí a jejich formování státními institucemi: jedna z nejobsáhlejších kapitol programu TOP 09 se totiž týká vzdělání a právě zde nalezneme asi největší koncentraci slov jako „prosadíme“, „podpoříme“, „zamezíme“. Cílem následujícího období musí být dostupnost předškolního vzdělání pro všechny děti od 3 do 6 let; Vytvoříme podmínky pro zachování škol i v malých obcích; Náš cíl – alespoň třetina vyjíždějících studentů (míní se studijní pobyty středoškoláků v zahraničí) a tak dále. To je jistě hezké a leckterý volič na to možná uslyší, v programu však chybí vysvětlení, jak to všechno zaplatíme (pouze některé odstavce se zmiňují o tajuplném zdroji bohatství jménem „evropské fondy“). Ministerstvo školství bude v následujícím roce hospodařit s částkou téměř 140 miliard korun, a aby bylo možné splnit alespoň část slibů TOP 09, tato suma by se musela rapidně navýšit. K tomu je nutné připočíst ještě další náklady, protože TOP 09 by do roku 2020 údajně chtěla reformovat státní maturity, jejichž vytvoření a spuštění úřadem CERMAT stálo daňové poplatníky 1,4 miliardy korun – v TOP 09 tuto práci evidentně považují za špatnou a sami to za obdobnou částku jistě vymyslí lépe.
Mamutí stát řízený experty z TOP 09 vyhodnotí za nás, co je opravdu hodnotné a má smysl se učit nebo provozovat, proto se v programu dočteme, že Jazykové znalosti žáků chceme podpořit vysíláním zahraničních filmů i v původním znění (jak se taková věc podporuje, to se zakáže dabing? Školy budou muset vykazovat, kolik zahraničních filmů v původním znění dětem pustily?) nebo že Je nutné stanovení průhledných kritérií pro rozdělování dotací jednotlivým sportovním odvětvím, která by měla zohlednit společenský přínos (žijeme v pohnuté době, takže si vážně dokážu představit komisi úředníků placených z našich daní, kterak srovnávají společenský přínos košíkové a jízdy na kolečkových bruslích – vážně potřebujeme dotovat sport?).
Budeme top kulturní
TOP 09 cílí na tzv. kulturní frontu a často jí vyslovují podporu mediálně známé osobnosti, které onu kulturu obvykle za státní peníze produkují. Celé je to zaštítěno mýtem o občanské společnosti a postupném „zkulturňování“ národa, což bylo jedním ze stěžejních témat Václava Havla, na jehož dědictví ostatně zejména pan Schwarzenberg staví. Program TOP 09 proto zahrnuje obsáhlou část, v níž se adoruje kultura a její dopad na národ (sic – vždycky mě pobaví, když europeistické strany, jež národní státy považují za přežitek, najednou argumentují národem a podobnými kolektivistickými pojmy). Státní podpora kultury je tedy nepostradatelná, vyvozují v TOP 09, a zároveň se zavazují, že V následujících letech prosadí každoroční nárůst výdajů na kulturu (plánovaných 8 miliard korun na rok 2014 je asi málo, raději se zadlužíme o něco víc a podpoříme další divadla a folklórní slavnosti, o které by jinak nikdo neměl zájem).
Primárním zájmem je udržet veřejnoprávní média, takže máme jasno, že Česká televize nás bude kulturně obohacovat i nadále a budeme si ji z daní platit, i když například preferujeme soukromé kanály. Místa v radách chce TOP 09 obsazovat profesionály nezávislými na politických tlacích nebo zájmech (úplně vidím, jak politická strana obsazuje místa ve státních institucích „nezávisle“) a Činnost provozovatelů soukromých rozhlasových a televizních stanic chce TOP 09 podrobit důkladné obsahové analýze, což snad ani není nutné komentovat. Je tedy zřejmé, že i v oblasti kultury TOP 09 konzistentně trvá na tom, že ví, co je správné, s rebely s jiným názorem ve jménu objektivity zatočí a zdroje na to všechno najde.
V první části polemiky jsem se pokusil vylíčit, jak ideologové TOP 09 dychtí po neliberálních zásazích státu do každodenního života jednotlivce a jak ve svých stanovách vycházejí z konceptu centrálního plánování dobra pro všechny. Ve druhé části se zaměřuji na Evropskou unii, hospodářství, státní správu a politickou kulturu.
Další články autora |
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...