Víkend po česku

Hodnocení a srovnávání národů, mezi lidmi tolik oblíbené, probíhá také v oblasti trávení volného času a víkendu. V tomto jsme spolu se Skandinávci a pobaltskými národy na pomyslné evropské špici...

U nás za to může ryze český fenomén, zvaný tramping, jež pomalu sto let ovlivňuje ať přímo, či nepřímo téměř každého obyvatele našich zemí.

Ano, stále převládá aktivní využití volného času s rekreačními sporty a s tím spojenými ,,průvodními jevy", nejčastěji ohněm, opékáním buřtů, zpěvem, posezením v hospůdce s přáteli. Ostatní jmenované národy to mají podobně, ale bez ceremonií slavnostních ohňů, vlajek, totemů...

Takto i část naší, dnes již bohatě rozvětvené party začínala svoji cyklosezónu ,,vítáním jara" na kouzelném místě poblíž Třebotova a Černošic, zvaném ,,Pekárkův mlýn", pro znalé ,,U Čtrnáctejch." Bezděky tak ,,trefili" místo, kde jsem trávil část svého dětství u babičky na nedaleké chatě. Pro mě tedy ,,kultovní místo", kde tradičně v polovině dubna, letos již po jedenácté zahajujeme sezonu různých výprav a cestovatelských akcí. Je tak napojeno na vzpomínky z dětství, kdy jsem zde trávil vždy část prázdnin.

Chodili jsme na dlouhé vycházky do okolních lesů. Babička znala nespočetně druhů hub a i když jsou zde lesy převážně listnaté, vždy jsme přinesli hojnost netradičních, ale jedlých hub. Naučil jsem se zde zpracovávat dřevo na oheň a znát množství hub, ze kterých babička dělala báječné pokrmy, které jsem potom už nikdy nikde nejedl. Například polévka, zvaná ,,kulajda" tady měla správnou nakyslou chuť, správnou barvu(což je u jídla skoro nejdůležitější) a správný poměr vajec, brambor a hub. Nikde jinde už jsem si potom ,,kulajdu" netroufl dát, nikde už tak nevypadala.

Dnes se ,,U Čtrnáctejch" při tradičním srazu ,,odbýváme" buřty a pivem, ale kouzlo místa stále zůstává.

Vodopád, tvořený výtokem z rybníka. Míval větší průtok a jezírko pod ním bývalo větší a čistší. Byly v něm dokonce malé rybky. Bezejmenný, ale kdysi jsem u něj snil své první cestovatelské sny.

Ještě spláchnout buřty. Řidič(i cyklista), ten tvrdou vodu má.... A pomalu do sedel, než prý začne(podle ,,placičkářů") zase pršet...

Občerstvení ,,U Pigiho" v Radotíně....spíš skrmení zbylého chleba:)

Dálnice pro ty, co auto rádi oželí...Odpoledne se udělalo hezky. Ke škodě těm, co přilepeni k ,,chytrým mobilům" sledovali počasí a vyděšeně ujeli předčasně.

Nakonec došlo i na plovárnu. Bazén pod barrandovskými Terasami byl otevřen v roce 1930, jako tehdy nejmodernější v Evropě(!) Člověk díky svým rozmarům dávno ztratil vládu nad tímto architektonickým počinem. Ještě, že ji plně převzala Příroda, jež nemá slitování ani s kvalitním betonem...

Foto: Jarka Feilerová a Robert Gottwald