Highway to Hell

Jasně, AC/DC! jistě tuší tak 85% z vás, možná i výjev z fiction-fantasy výtvoru. Vězte, že v tomto konkrétním případě jste úplně vedle i když zas tak úplně......?

Už jste někdy vezli třináctimetrovou veslici na jedenáctimetrovém vleku?

Partička veslařů z pražského Braníka potřebovala před časem  přivézt takovou loď z belgického Brugge, kde probíhaly závody a loď získali od anglického klubu. Oslovili řadu lidí a firem, od známých až po profesionální "sofistikované a flexibilní"přepravní společnosti. Nikdo s tím nechtěl nic mít. To byl jeden z hlavních důvodů, proč  tato akce propadla téměř nepropustným sítem  těžce medvědího dopravního trhu až ke mě.

Ti lidé se toho prostě báli a to i v zemi, kde obvykle bývají pro každou "špatnost." Pro mě to byla samozřejmě naopak výzva.

Veslaři měli na svém přívěsu propadlou technickou a tak si vypůjčili vlek od konkurenčního klubu. Na vodě by si nedarovali ani milimetr, to by se radši vzájemně utopili, ale na suchu si vyjdou vždy vstříc.

Moje Jaru se též odhodlaně účastnila tohoto dobrodružství, ač řídit rozhodně nechtěla. Zapřáhli jsme monstrózní dvounápravový přívěs. sám o sobě má kolem 850 kilo. Náš Transit s ním dost zápolil. Útěchou mi bylo, že horší už to o moc nebude - loď má prý pouze na svou délku překvapivých 50 kilo.

Vyjeli jsme na Plzeň a Rozvadov, rozvážně jako kamion. Dle celkové délky soupravy jsme jim skutečně byli. Bizarní souprava, složená z dodávky a téměř třikrát delšího vleku měla 17 metrů.

V Belgii na kultovním odpočívadle "Relais de Hesbaye", kterému kamioňáci neřeknou jinak, než "Krysna"(podle nedalekého městečka Crisnée) jsme zacouvali do jediné volné škvíry ve špalíru kamionů a byli s nimi přesně v zákrytu.

K ránu stál před našim čumákem početný hlouček řidičů v neskrývaném údivu. Jeden mi dokonce držel dveře od pumpovní sprchy se slovy: "máš to volný, šéfe!" Tedy atmosféra přesně podle mého gusta. 

Vadou na kráse byla pouze zavřená kantýna, kvůli které jsme zde vlastně zastavili. Mívali tam skvělé biftečky z belgických bílých krav a zapečené smetanové brambory za 12 E. Hospoda "na ježka" není dobrý pohled - zřejmě zase nějaká hláška na hygienu. Asi je to v tomto směru všude stejné.

Dojeli jsme do Brugge, prohlédli trochu město a zhlédli trochu závody. Mezitím Angláni naložili loď na vlek a k večeru jsme mohli vyjet.

Jenže ouha! Po zapojení přívěsu nesvítil vlek ani zadek auta. V sobotu k večeru a navíc v únoru, kdy se rychle šeří, to není uplně nejlepší zjištění. Všechny pokusy v našich silách selhaly a mezitím se setmělo. Došlo tedy - jak jinak - na improvizaci. Předek normálně svítil, na levou zadní část vleku jsem uvázal čelovku, nastavenou na červené světlo s tím, že u první pumpy koupíme nějaké ty výstražné lampičky.....Jenže v Belgii neměli nic a sehnali jsme je až u první pumpy v Německu - jenže bílé! To nás ale nijak nezaskočilo, obalili jsme je přebalem piva Jupiler, jež je červený. Přívěs svítil jak vánoční stromek.

V noci na dálnici A3 mezi Frankfurtem a Norimberkem byl malý provoz, takže by se dalo říct "dálnice duchů". Asi dvě auta na nás zablikala: "no jó, málo to svítí, já vim......"  Zaslechl jsem ale takový jemný šustot - kdo jezdí, jistě to zná, když se objeví cizí zvuk. Zajel jsem na první odpočívadlo a - téměř jsme všichni údivem oněměli. Hoši z Braníka neměli půjčený přívěs přecejen "v paži" a tak si nikdo nevšiml, že zadní rampa se světly(která nesvítila) je výsuvná a navíc málo utažená. Cestou se to vysunulo, na jedné straně vypadlo na asfalt a došlo k úbrusu skoro metru Jecklova profilu! 

Při představě, jaké se za námi muselo odvíjet inferno jsem se nedivil, že na nás ta auta blikala. Ne, že jsme byli málo osvětleni, ale spíš je to oslnilo a děsilo.....

Za svítání jsme přejeli hranice. Zde obvykle první, co po překročení hranic zahlédnem, je bouračka. Tentokrát změna! Patrola Policie a že máme špatně označený náklad. Sehnali jsme totiž jenom červenobílou pásku a uvázali na špičku lodě. Prý musí být celočervená. Policisty ale spíš zajímaly parametry té lodě, jakou rychlostí to může jet a tak....Takže si s klukama pokecali a tím si ani nevšimli, že vlek je odpojen ze zásuvky - když stejně nesvítil a ve dne už vzadu ani svítit nemusel....

Nakonec si vzpomněli, že nám musí udělit stejně nějakou pokutu - aspoň symbolickou - 200Kč. To jim kluci velice ochotně dali a  za dvě hodiny jsme byli v Braníku.

Všechno zase nějak(dobře) dopadlo, tak proč si nakonec nedat tu píseň, zmíněnou v nadpisu!