Just in time aneb bílé Vánoce na dálnici

Nejoblíbenější slogan přepravních společností měl nejspíš na svědomí "noční party jam" na naší "mother of the road" - D1

Já vím - "zase ňákej chytrej to komentuje vod monitoru" Tentokrát ano, ale mám podobnou zkušenost z Francie před pár lety. Pár let jsem tím kamionem i jezdil(splnění dětského snu), tak i trochu znám (zlo)zvyky těch řidičů.

Oni se totiž musí za každou cenu předjet. I kdyby si měl zlomit palec o pedál plynu, aby ho zašlápl nejlépe až do podlahy. Přitom všechny kamiony mají omezovač rychlosti, nastavený na 89 - 91 km/h a to je právě ten průšvih. Jednomu to jede 90, druhému 90,5 tak hurá!!! před něj. Jenže to hurá trvá i minuty. To samé na sněhu. Nejen, že se řítí dál tou devadesátkou, jako by se "nechumelilo" ale v kopci jsou najednou v čudu, neboť jediná hnaná náprava u tahače to prostě nedává. Druhý, kterému to ještě trochu jede, tak ho musí samozřejmě předjet - a zůstane vedle něj - a máme tu dálniční párty.

Abych nebyl zlej jen na kolegy řidiče - k tomuto stavu přispívají nemalou měrou i dispečeři spedic, kteří do řidičů soustavně hučej, že musí být přesně v tolik a tolik tam a tam, jako kdyby to byl vlak.

Když jsem jezdil, zachoval jsem se v duchu mé životní filosofie přesně naopak - slogan "Just in time" jsem si předělal na fuck in time a pokud jsem zahlédl siluetu kamionu za mnou v levém pruhu, hned jsem dal nohu z plynu, aby mě předjel co nejrychleji a neblokovala se dálnice.Vím, byla to pro ně nuda, ale za mě je hlavní ne dojet na čas ale  - dojet.

Ve Francii, poblíž Mountluconu jsme se před časem dostali do navlas stejné situace, jako včera na D1. Nasněžilo, kamionům to nejelo a zůstaly způsobně stát v pravém pruhu. Policie navíc uplně zastavila nákladní dopravu, neb měli na další den hlášeno oteplení, přesně, jako teď tady. Osobáky tedy vyklidily pole a kamiony zůstaly stát až do dopoledne druhého dne, kdy všechno roztálo a mohlo se v klidu pokračovat. Hlavní je přece dojet, ne? Těžká odklízecí technika byla připravena všude v plné pohotovosti, ale nakonec ani nemusela vyjet.

Zde bychom si mohli z příslovečné ležérnosti Francouzů vzít i příklad - zítra je taky den, ono se to nezblázní.