Střípky ze života tiráka (4.) Idiotem bez ztráty "kytičky"
Náklaďák se však proplétal ranním, ještě chladnou záříjovou rosou zkropeným Skopje líně a neochotně. Čtyři dny a noci života, strávené v hezkém prostředí milých lidí a příjemného města se jen těžko opouštějí. Po vyjetí na dálniční obchvat se ale motor spokojeně rozpředl a ručička tachometru se usadila standartně mezi devadesátkou a stovkou. Zatím nepatrná síla začala pomalu vítězit nad silou nedávno zažitého.
Síla domova, reprezentovaná v současnosti hlavně Jaru (co ti mám upéct?:) a vidina posezení s kamarády v hospodě při(nic proti "Skopsku", bylo skvělý)pořádným pivu. Užít si těch pár hodin slávy při vyprávění. No řekněte: co je proti tomu osmihodinové sezení v letadle, pak dva dny sedět na nějakym semináři, vidět maximálně přes žaluzie okolní mrakodrapy a pak zase osm hodin v letadle...To dovede přece každej, ne!:)
V uších mi stále doznívá poslední naléhavá prosba paní produkční: "Hlavně si to nech na makedonský hranici zaplombovat!! Jinak ti to Srbové rozeberou do šroubku!"
Vy z těch Srbů máte porád vítr! Myslím si v duchu. No, jo, vy ste letěli letadlem! Tak je znáte jen z televize a novin! Síla médií je opravdu nechutná.
Připomínce o plombování se Makedonci široce zasmáli: "Makedonie a plomby?? Kdes to slyšel?" Pasport, karnety a "vjeligděňskite" - šťastnou cestu! a jsem vypuštěn k Srbům. Tam je to nachlup stejný: "Pasošku", karnety, úsměvy a "Čechoslovačka!...Sretan puť!!: A obávané Srbsko je na zbytek dne a noc moje.
Hluboko po setmění zastavuji na odpočívadle poblíž města Subotica, již blízko maďarských hranic a chci se uložit k spánku. V tom mi brání parta "pižďuchů", jež mají opodál rozložené hadry na prodej na autě a občas některý z nich přiběhne a chce makedonské dináry. Nabízím jim půl pecnu "českého" chleba z Lidlu, který zůstal zapomenut v kabině, ale zdá se stále v kondici. Chlebem žebráci prudce opovrhují a dokonce to vypadá, že by se vrhli radši na mě. Odjíždím radši ještě kus dál k hraničnímu přechodu Roeszke, kde je celoplošné osvětlení, kamery a zdá se, jinak klid.
Ráno ještě rád vdechnu májku se zmíněným chlebem, neboť zdejší "dněvni pečivo" je po dnu a noci jak diamant. Přitom na mě v dáli kyne kvočna EU svým modrým křídlem s hvězdami. Ač mě od ní dělí pár set metrů, ten největší boj ještě přijde! Maďaři jsou houževnatí!
Popojíždím kousek k placaté bílé budově s okénky. Spedice a celnice. Zde vystojím pár front, odevzdám několik barevných listů z carnetu a pár Euro. Obdržím za to několik razítek. (Ne)činnost zhruba na dopoledne. Vyzbrojen kuráží z jejího absolvování vyrazím rovnou k hraniční závoře s budkou.
Z budky vystřelí drobný mužík v maskáčových kalhotách, rozběhne se přímo proti mě, mává zběsile rukama, což doprovází až hysterickým povelem štémpl kúrrvá!! Mávám na něj z okna barevnými papíry:"dyť já už posbíral všechny štemply z okruhu sto metrů!!" On však trval sveřepě na svém. Je až neuvěřitelné, jakou odvahu a kuráž vdechla státní moc tomuto sotva padesátikilovému drobečkovi, aby se postavil dvacetitunovému monstru. Štémpl kúrrrváá ...a už zuřivě bušil do přední masky.
Zacouval jsem tedy kus zpět a jdu znova do budovy celnice. Procházím jí pomalu celou, až nakonec objevím ještě jedno zastrčené okénko. Vložím tam vějíř papírů a skutečně ještě jeden štempl dostanu. Navíc se dozvím, že teď musím papíry odevzdat v dalším okně a čekat.... klasika!
Cestou ven z budovy si všimnu digitální tabule přímo nad budkou u závory, kde se rozsvěcí registrační značky aut, která mají najet. Jo aháá! říkám si. Tak oni si tu hrajou na zápaďáckej órdnunk a já jim do toho vletim, jak do hejna hus!
Mezitím v budce přibyl ještě jeden "pižďuch" a vidím svoje barevné papíry, které k nim mezitím dospěly, jak s nimi mávají a živě o něčem diskutují. Tuším, že bude "veselo"
Vtom se rozsvítí moje SPZ nad jejich budkou: Sláva!! Najíždím k závoře, ten malej s papírama otevírá pravé dveře a svižně se vyšvihne na sedadlo spolujezdce s pozdravem "čao"! Závora se vymrští a mužík pokyne rukou s papíry vpřed. O kus dál pokyne k zastaven a ukáže na tachograf: ,,Máš tachograf nastavenej pořád na postel a dáš mi 400Euro!!"
Chvíli sedím jak opařenej a pak začnu pomalu mluvit: "to ti nedám, mám to takle pořád a ještě nikdy to nikomu nevadilo."(rozumějte, tachograf se dá nastavit do třech "módů" - jízda, odpočinek, spánek, ale při každém z nich případnou jízdu zazanamenáva stejně)
Pižďuch ale trvá na svém : "Někdo z nás je ídijótó a já to nejsem!! 400 Euro!!" Ještě, že mluví "provozní" angličtinou, sem tam doplněnou německým nebo "slovanským" výrazem, takže si docela rozumíme.
Říkám: "tady nejde o to, kdo je ídijótó, tady jde o to, že to ještě nikdy nikomu nevadilo v celý Evropě...i v Německu.
Hmm. Nadechne se on, aby se vzápětí rozkřičel, jako když byl venku: "takže ty jsi ídijótó a já s tebou končim!!!" A plesknul papírama o sedačku, prásknul dveřmi a byl v prachu.
Uff!! To jsem si ulevil. To radši zůstanu stokrát ídijótó, než bych ti přispěl na bordel neb kasíno, říkám si v duchu. Jemu se podařilo pouze otřást do té doby dobrou pozicí Maďarska v mé "hitparádě zemí". A vlastně nepodařilo. To jejich "ídijótó" a "kúrrvá" je nenapodobitelné!
články s podobným obsahem v mém blogu pod rubrikou "od volantu"
Roman Enders
Pat a Mat v reálu.
Dvě loutkové postavičky kultovního animovaného seriálu trefně vystihují náš charakteristický národní rys - opravit si všechno v domácnosti svépomocí a to i za cenu činnosti na hraně zdraví, či dokonce života.
Roman Enders
Highway to Hell
Jasně, AC/DC! jistě tuší tak 85% z vás, možná i výjev z fiction-fantasy výtvoru. Vězte, že v tomto konkrétním případě jste úplně vedle i když zas tak úplně......?
Roman Enders
Veřejně stravovací dobrodružství
Vím, připomínat restaurační stravování v době svátečního, vesměs domácího hodokvasu je trochu za hranou, leč k tématu.
Roman Enders
Just in time aneb bílé Vánoce na dálnici
Nejoblíbenější slogan přepravních společností měl nejspíš na svědomí "noční party jam" na naší "mother of the road" - D1
Roman Enders
Pojedou další vlaky...
Říkají ve Švédsku. Přísloví, hodně podobné našemu, též s vlakovou tématikou, odkazuje ale na zcela odlišnou životní filosofii.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Střet vlaku s člověkem zastavil provoz na trati mezi Olomoucí a Prostějovem
Na trati mezi Olomoucí a Prostějovem srazil po sobotním poledni vlak člověka. Provoz na trati mezi...
Střelec na Fica jde do vazby. Premiérův stav se lepší, převoz ještě není možný
Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...
Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky
Letiště v Mnichově dnes ráno dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z...
Alpský hotýlek centrem špionáže? Číňané měli výhled na základnu pro F-35
Švýcarský hotel Rössli ve vesnici Unterbach se v posledních letech stal tématem hovorů členů...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!