Přenechme svět dětem..

,,Lidé se rodí, prožívají své všední dny i chvíle, které stojí za to a když přijde jejich čas, přenechávají svět dětem. A ty pak jdou po cestě těch, kteří tu byli před nimi."

Tolik úryvek recitované písně Mirka Černého.

I dnes a v budoucnu to bude stejné, až na poslední větu. Naše děti pravděpodobně v našich šlépějích úplně nepůjdou a to je dobře.

Často se poslední dobou setkáváme s povzdechem ,,jakou zanecháme tuto zemi našim dětem."

Řekl bych, že tuto otázku je třeba otočit uplně na ruby. ,,Čím dřív jim ji předáme, tím líp." Mladí budou ti, kteří tuto zemi dají do ,,pucu." Nejsou zatíženi stigmaty minulé doby a jejich životní elán a ,,drajv" je úctyhodný. Touha většiny z nich po informacích, vzdělávání, kultuře a cestování je obdivuhodná. Při studiu vyhledávají brigády, většinou v restauracích. Pobýt v restauraci, obsluhované lidmi, narozenými po revoluci, bývá většinou velmi příjemný zážitek.

Brzy začnou tito lidé pronikat do dalších sfér života, včetně politiky. Pak se atmosféra v zemi rapidně zlepší, čemuž věřím.

Můžeme(a z našeho hlediska celkem správně) brblat nad tím, že ,,ujíždějí na placičkách, pořád jen paří hry a fejsbůk, nic jiného neumí a nic z nich nebude!" Zatímco my jsme byli z náhlé expanze těchto technologií a svobody projevu a informací celkově, velice zmateni, nevěděli jsme, jak s nimi naložit, oni je ovládají již zcela suveréně a jsou  běžnou součástí jejich života.

Často zazní otázka od mladých k nám ve smyslu: ,,proč jsou ti starší lidé na sebe a i celkově tak nepříjemní?" Odpověď nejčastěji zní: ,,no to víš, čtyřicet let komunismu udělalo svoje!" O tom následném šestadvacetiletém ,,klondajku" většinou ani slovo, neboť by hned následovalo: ,,tak proč jste to tak nechali?"

Ten ,,klondajk" nebyl podle mého zase celý uplně špatně. Přinesl alespoň tu svobodu pro ty dnešní mladé, se kterou my jsme ještě nedovedli naložit. Byl přirozeným ,,kvasem" vývoje normální společnosti a podobně tomu bylo i ve všech ostatních postkomunistických zemích.

Kdybychom byli tak disciplinovaní, že bychom tu svobodu ukočírovali hned zezačátku, asi by s námi byla příšerná nuda. Exploze ,,východního živlu" po r. 90 byla tak silná, že částečně ovlivnila i liberální Západ, jež jí štědře otevřel náruč. Často se teď vzlyká nad ztrátami dalších a dalších ,,západních hodnot" Tehdy, při polistopadové euforii jsem často slyšel: ,,jen počkejte, budete si těžko zvykat na západní móresy!" Já jsem k tomu vždycky dodal: ,,jen aby oni si dřív nezvykli na ty východní." Což se částečně potvrdilo. Západ však nikdy nežil v uplné izolaci. Předtím tam pronikaly ,,móresy" africké, asijské a jiné. Proti tomuto mohou být ty ,,východní" nakonec pouhým ,,pohlazením."

Naše země každopádně spěje do rukou našich dětí. Věřme, že to opravdu dají do ,,cajku" a leckteří z nás, kdo se toho dožijí, z toho ještě budou mít radost.