Chcete se pomstít Norům? Vypněte jim Popelku!

Nedá mi to, abych se nevyjádřil k vlně téměř nenávistných článků a komentářů vůči Norsku.

Popularita této země a celé Skandinavie u nás stoupá díky možnosti volného táboření v nádherné krajině i díky rybaření. Vyskytují se i hlasy o naší historické a genetické spřízněnosti se Seveřany. Důkazem toho je existence různých spolků, zabývajících se severskou tématikou, např. server ,,Severské listy", či občanské sdružení ,,Skandinávský dům" s knihovnou severských autorů.

Čechy to prostě na Sever ,,táhne." Knížka Zdeňka Šmída ,,Dlouhé noci Vikingů aneb Vraťte nám rabiáty" je vlastně humorným převyprávěním severských ság do českého ,,pivního" pojetí. Zdeňek Šmíd se proslavil knihou ,,Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii" a ,,Proč bychom se neztratili aneb za písní Severu." 

Oblíbenost Česka, potažmo Československa na Severu je zaručena nejen levným a dobrým pivem a alkoholem, ale též naší kulturou, hudbou i filmovým uměním. Zájem o studium češtiny mezi severskými studenty roste. Norský novinář a spisovatel Terje Englund napsal o češtině, že je ,,Rolls Roycem" mezi slovanskými jazyky. 

Česká pohádka ,,Tři oříšky pro Popelku" s Libuší Šafránkovou v hlavní roli se stala v Norsku vánočním kultovním filmem. Možná podobně jako u nás ,,Mrazík."

,,Tre notter til Askepot." Pod tímto názvem byla pohádka poprvé uvedena v norské veřejnoprávní televizi NRK 1. v roce 1975, tedy dva roky po premiéře u nás. Zakrátko se zde stala nejoblíbenějším vánočním pořadem, u dětí předstihla dokonce do té doby nejsledovanější disneyovské kreslené filmy.

V roce 1993 NRK chtěla obnovit program a Popelku vyřadila. Dočkala se tak množství rozhořčených dopisů i telefonátů zklamaných diváků a musela pořad vrátit. Od té doby každý rok na Štědrý večer vždy ve 20:00 zasedne k obrazovkám téměř milion Norů(což je u čtyřmílíonového národa obrovské) aby sledovali svůj oblíbený film opatřený překrývacím překladem jednoho hlasu, který propůjčil již zesnulý herec norského Národního divadla Knut Risen.Čeština je slyšet v pozadí. V roce 2005 vyšla v Norsku i DVD verze, jíž se prodaly statisíce kusů.

Hudbu z filmu si v Norsku dávají do mobilů jako vyzváněcí melodii a norské nevěsty si nechávají šít šaty podle Popelčiných šatů z oříšků.

Toto vše možná dokazuje, že máme jako národy mnoho společného alespoň lidsky. 

Nedávná kauza českých dětí, odebraných v Norsku institucí pro ochranu dětí se mnou hluboce otřásla a již jsem se zde na blogu v komentářích k ní několikrát vyjádřil. Je ale věcí jedné organizace, jež hanebně  pochybila v honbě za vlastní nedotknutelností a jíž Norové hluboce věřili, jako věří všemu, co souvisí se státem. V tomto se jako národy nejvíce lišíme. Oni věří autoritám, my zásadně ne. Z toho možná pramení i vlna odporu u nás. Doufám, že i tato kauza se nakonec vysvětlí a vyřeší ve prospěch matky a dětí. Zatracovat ale díky tomu národ jako celek je nepřijatelné.