Příliš brzy

Vládní koalice, která ztrácí i díky neutěšenému stavu na preferencích, požádala minulý týden Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Zrak jim vytřeli komunisté...

Vládu nepodrželi (avizovali to a slovo dodrželi…) a nouzový stav prodloužen nebyl.

Jestliže ODS hlasovala spolu s ANO o zrušení superhrubé mzdy, díky čemuž mám skutečně na výplatní pásce čistého o nějakých patnáct, osmnáct stovek víc, předpokládal jsem, že se za ANO postaví i tentokrát.

Nestalo se.

Obávám se, že naše opozice postavená KSČM před jednoznačnou volbu selhala. Vize, že se pandemii koronaviru podaří zbrzdit i bez nouzového stavu (protože to se jednoznačně rovná poměrně významnému rozvolnění opatření), je z říše science fiction. Je to příliš brzy – té neviditelné potvoře se v počasí, které vprostřed zimy vládne, evidentně daří. Že se půlku národa povede proočkovat během měsíce či dvou je samozřejmě utopie, na to nemáme ani vakcíny, ani dost lidí. A to ty vakcíny budou muset skutečně fungovat – a ani to není zcela jisté.

Tahle opoziční revolta (když to doposud mohli nechávat na komunistech) by měla smysl někdy na konci května, v červnu, kdy se pravděpodobně epidemiologická situace vylepší.

Za své poslanecké kolegy tak situaci museli řešit až hejtmani (nouzový stav odedneška platí dál), kteří jako ti, kteří praktikují reálnou, ať jakkoli čistě regionální politiku, pochopili, že by se bez nouzového stavu mohli dostat do značných potíží. A oni tu odpovědnost prostě mají. Cítí jí a berou za své. To je docela fajn zjištění…

Protože páni poslanci vlastně žádnou odpovědnost nemají:

Ústava České republiky

ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb., 515/2002 Sb., 319/2009 Sb., 71/2012 Sb. a 98/2013 Sb.

Článek 27(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.

Do téhle vyhrocené situace se pak svým neopakovatelným, rozkošným způsobem položil i náš úhlavní senátor Vystrčil (mimochodem, ani po víc než půl roce od jeho cesty na Tchaj-wan jsem nezaznamenal nějaká její výrazná pozitiva, snad máme jen nějakou linku na respirátory nebo roušky…), který zpunktoval některé ze svých kolegů a běžel žalovat na Ústavní soud.

Opatření přijatá naší vládou jsou protiústavní…

A tak těm, kdo mají snahu něco konkrétního v téhle pohnuté době dělat, rvěme klacky pod nohy. Dobrá práce, vynikající způsoby!

Že ta restriktivní opatření stejně nefungují?

A vy to víte? Já teda ani náhodou. Možná i ta nesmyslná, chaotická opatření naší vlády přispěla k tomu, že máme v České republice doteď s covidem „jen“ necelých dvacet tisíc mrtvých a nikoli pětinásobek.