Labutí píseň?

Šéf našeho Senátu Miloš Vystrčil je za svou cestu na Tchaj-wan jedněmi do nebe vynášen, druhými ostře kritizován. Zkusme to posoudit bez emocí, zcela pragmaticky.

Máme před sebou volby. Teď nechme stranou ty krajské, důležité je, že se bude obměňovat třetina Senátu. Může to znamenat tolik, že Vystrčil svou hrdinnou (či uboze partyzánskou) misí usiloval jen o to, aby síly v Senátu byly i nadále takové, jaké jsou dnes.

Tedy opačné těm z Poslanecké sněmovny.

Volby do Senátu (podobně jako ty komunální, především v menších obcích ČR) jsou víc o osobnostech než o stranické příslušnosti. Tady lidé volí především ty, koho znají. Vystrčilova tchajwanská anabáze tak může pozici našeho chrabrého demobloku, který ví všechno nejlíp, posilnit; nebo to byla jeho senátní labutí píseň.

A vůbec si nemyslím, že se Vystrčilovi zalíbilo v nové funkci natolik, že by tohle všechno absolvoval jenom proto, aby zůstal druhým nejvyšším ústavním činitelem ČR. Nazval jsem ho v minulých příspěvcích Hurvínkem nebo Švejkem – až takový bloud ale myslím si není.

Ukážou volby…

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Pavel Ďuran | sobota 5.9.2020 9:39 | karma článku: 24,35 | přečteno: 680x
  • Další články autora

Pavel Ďuran

Ještě jeden měsíc

7.5.2024 v 17:44 | Karma: 22,43

Pavel Ďuran

Zrušme zákoník práce úplně!

3.5.2024 v 0:43 | Karma: 27,99