Monice Babišové přišel dopis s ostrým nábojem. Je v tuhle chvíli úplně jedno, jestli takovou zásilku poslal Babišův odpůrce s úmyslem zastrašit nebo přívrženec ve snaze vzbudit lítost a sympatie.
V prvním případě jde o akt totálně vymaštěného mozku, v druhém případě by šlo samozřejmě o totéž. Možná ještě hůř: snažit se tímto způsobem získat plusové bodíky je hodno zavržení – tím spíš, že i kdyby paní Moniku skutečně někdo zastřelil, určitě by to nevyvolalo takovou vlnu sympatií a lítosti, aby se Babiš mohl stát příštím prezidentem. Karty jsou rozdány (zdá se) jasně a bývalý premiér má pro prezidentskou volbu v ruce betla, zatímco generál jednoznačně durcha. Sice ne možná loženého, přesto durcha.
A jestli si někdo myslí, že necelý týden před druhým kolem prezidentských voleb se jazýček na vahách vychýlí ve prospěch Andreje Babiše, pak je bloud. To by jeho paní nesměla dostat patronu, ale odjištěnou atomovku. A myslím si, že ani to by nestačilo. Je to stejně úsměvné, jak týden stará dojemná a sympatická snaha pánů Hilšera, Diviše a ostatních prezidentských kandidátů státi se hlavou našeho státu.
Proto nerozumím reakcím na fakt nábojnice v poštovní zásilce adresované domů k Babišům, s níž se prezentovali Petr Pavel, Petr Fiala nebo Vít Rakušan: všichni to samozřejmě odsoudili. Potud dobře, to je v pořádku. Tím to mělo skončit. Jenomže nám všichni měli potřebu ukázat, jakými jsou inteligenty schopnými vyjadřovat se nikoli jen v jednoduchých větách (což by v tomto případě mělo smysl), takže něco přidali: všichni nezapomněli říci svá „ALE“.
V podstatě nám všem naservírovali ten fakt, že si za to Babiš (vedením své kampaně) vlastně může sám. Může to být tisíckrát pravda, nicméně ze rtů politika to splynout nemělo. Problém totiž vidím v tom, že „ALE“ je spojkou souřadící (věty, které spojuje, mají stejnou platnost, tj. ani jedno z části tvrzení není podřazené tomu druhému, obě mají stejnou platnost, jsou si rovny, jsou na stejné úrovni), ODPOROVACÍ (tedy z oněch dvou rovnocenných druhé tvrzení neguje nebo „obrušuje“ to první).
Pánové se tak tupě, nesmyslně a zbytečně přiblížili k Babišově úrovni, na kterou tak žehrají.
Ať už je to však s patronou v obálce jakkoli, jednoznačně jde o nesmyslné plýtvání municí, která by se víc hodila třeba na Ukrajině. Ať je jediná patrona skutečně jen kapičkou v moři, kterou na východ Evropy posíláme. Ale znáte to – kapka ke kapce a za chvíli je plný džbán…
