Milé koležanky, s nadcházejícím jarem je tu vždy módní diktát pro toto období. Jako by nám ke stresu nestačilo, že začneme z péřových bund a tlustých svetrů vybalovat všechny špeky, co jsme si za zimu vyrobily.
Končí hra na to, že to není zas tak zlé. Kontrola toho, co je k mání ve vlastní skříni, dopadne jako každý rok šokem, protože se nám ve skříni přes zimu usadili malincí skřítci švadlenky, co nám přešili oblečení na menší velikost. A tak nám nezbývá než se začít zajímat o to, co se bude nosit, než vezmeme útokem nějaké nákupní středisko. A letošní trend velí prsa ven. Tedy naštěstí ne úplně, jen ven z podprsenky. Manuál k tomu, že se jedná jen o 30/D (věk lomeno velikost košíčku), bohužel dodán nebyl. A pro národ v módě zatím neukotvený, protože to prý nemáme v genech jako třeba Francouzsky, to znamená malou katastrofu.
Prsa jakožto symbol ženství a mateřství, byla vždy předmětem neutuchajícího zájmu jak pro ženy, tak samozřejmě pro muže. A všechny se chceme líbit. Já bez újmy na duševním zdraví naštěstí přežila období dospívání a posměšných poznámek o prsou po tatínkovi, lentilkách pod kobercem a velikosti jako když zobne a povytáhne. S přibývajícím věkem jsem totiž pochopila, že sláva velkých prsou končí tak ve třiceti, kdy se z nich postupem času stávají prsa povislá a jak říká moje kamarádka, je třeba je narolovat do podprsenky. To je taková malá spravedlnost. A tak se mi muži vždy dívali do očí, při sportu mi prsa nenarážela do brady a mohla jsem spávat na břiše.
Správnou podprsenku ale neumíme koupit skoro žádná z nás. Stísněný prostor zkoušecí kabinky, hrozné osvětlení, bezradnost a taková ta kožní řasa, co vám vyleze pod paží nad horním okrajem…vždycky jsem měla chuť utéct a být radši chlap. Před pár lety jsem se naučila v obchodě paní Konarovské jak na to. Celý život jsem nosila 85/B, protože malá prsa nemůžou mít přeci větší košíček než B, ona mi však určila 80/D. Protože prý nemám malá prsa, ale jsem hodně urostlá. Takže mám vlastně velká prsa, ale na menšího člověka. Naučila mě, jak je mám do podprsenky s láskou ukládat, že do kvalitní krajky, co nekouše se vyplatí investovat a že různé molitany v podprsence vedoucí k iluzi o optickém zvětšení stejně vyjdou jako podvod najevo v tom nejméně vhodném okamžiku. A v létě se v tom člověk děsně potí. Takže za mě kvalitní krajka, kostice a správná velikost. Barva je už o vkusu a odvaze nechat ji maličko prosvítat.
Ale jak se tedy postavíme k novému módní trendu? Jak moc je lákavé tomu podlehnout? Jakákoliv podprsenka nebude nikdy tak pohodlná, jako žádná podprsenka, to víme všechny. Za mě, vzhledem k tomu, že jsem 54/D, zůstanu soudná. A jak se říká, vypustit kozičky z ohrádky si nechám pro chvilky soukromí a nočního snění. Jak to vnímáte vy? Jsem tu pro vás na http://kolezanky@seznam.cz.
Vaše koležanka ze Slezska
