Věřte - nevěřte
V přítomnosti paní Radky vás čeká zkouška. Budete chtít zapomenout na svůj opravdový věk. Ten její je pětasedmdesát. Sugesce nestárnout je u ní úporná, pro někoho možná i nakažlivá… Nechodící pacientka prožívá totiž své seniorské dny v opojení mládí. Hned zkraje, když se s ní seznámíte, upozorní vás důslednou žádostí. „Říkejte mi vždycky jenom křestním jménem. Necítím se tak stará, aby mě někdo oslovoval příjmením.“ A je to. Uděláte-li chybu a přeřeknete se, vyskočí jak čertík z krabičky a doslova zaječí nesouhlasem a netolerancí k vašemu opomenutí. Příště už si dáte velkého majzla nebo se radši oslovení vyhnete úplně. Přece si nevezmete na svědomí její tak bouřlivé rozčilení! „Mám deprese a úzkosti z toho, že musím stárnout a má duše to ví, a pomáhá to stáří ze mne vypudit. Br, stáří, to je strašné slovo!“ otřese se naprosto upřímně. „Taky nesnáším slovo mladí, když se tak mluví o mladé generaci. My všichni jsme přece mladí a nejenom oni,“ zlobí se z pohledu posluchače nevěřícně, ze svého pohledu však značně ukřivděně. I když zapomíná svoje každé příští slovo, mládí se nezapomíná držet zuby nehty. Dopuje si ho v myšlenkových injekcích, když pokračuje. „Nechci jenom sedět tady u stolu, chci se podívat i jinam. Nabízeli mi vozík, tak to ani za nic. Nejsem tak stará, abych jezdila na vozíčku, jako jezdí starý lidi. Z toho důvodu taky nečtu, protože nechci brýle. Připadala bych si jako stará babička. A to já nejsem,“ dodá výhružně a s důrazem. Komentář asi netřeba. Paní Boženka, devadesátiletá moudrá sousedka u stolu, vnímá chování paní Radky jako rouhání. Domlouvá jí s laskavostí sobě vlastní, leč obranný krunýř paní Radky je nenarušitelný. Přirovnání – jako když hrách na stěnu hází – tady víc než sedí.
Poradíte, co dodat? Jasně že úsměv. Dobromyslný úsměv. Mějme přece pro pomyslné mládí našich starších občanů porozumění. Většinou ve svém životě neprožili delší klidný úsek bez války, totality, neklidné politiky. A teď? Teď se snaží s dříve utlumeným elánem vyrazit do života. Těm, co neztratili s přítomností krok, se daří. Zdaleka to nezabalit.
„To mladí, dost často naše děti, si myslí, že se máme věnovat klidu stáří,“ říká vzletně jedna seniorka. „Maximálně pohlídat jejich ratolesti, což je pro nás za odměnu, jak často upozorňují a jinak se svým věkem nehýbat. Všechny ty roky blaha máme přece už za sebou!“
Jiná se vmísí a je z toho diskuse. „Pak nemáme mít deprese z toho poznání, z toho, že končíme jako poslední v řadě.“ „Jaké deprese a jaká poslední místa v řadě?“ rozčilí se žena s tělem modelky a není to mýlka. Modelkou je. Vyššího věku a je na to patřičně hrdá. „Celý život jsem toužila po molu, který pro mne znamenal svět. Móda pro mě byla vším. Bohužel minula jsem se s dobou. Ale nic není ztraceno a tuhle pravdu jsem potvrdila sobě i jiným. Je nás těch postarších mezi mladými manekýnkami víc. Nebudu skromná, když řeknu, že mi to lichotí. Je nám víc jak sedmdesát a umíme být taky středem pozornosti. Bez ohledu na ten proklatý věk. Přiznávám si ho, i když přiznám, že jen letmo, v klidu domova. Jinak mě ty myšlenky na ubíhající čas nijak netrápí. Pokud mě budou z databáze vyvolávat tak často jako dosud, tak žiju na plný pecky,“ září během svých slov sympatická pacientka. „Omládly jsme, abychom si splnily sen z mládí,“ dodává ještě.
Na závěr přidávám inspirující aforismus.
„Nikdy nikomu nedovol, aby přistřihnul stříbrná křídla tvých zlatých snů.“
V příštím článku se přihlásí další nadšenci aktivního stáří. Se svou troškou do mlýna.
Hana Dneboská
Křišťálové dítě
Je to jako v pohádce o Popelce. Narodila se, aby světu přispěla svou výjimečností, kterou křišťálové děti dostávají do vínku. Ale rodiče se k ní otočili zády.
Hana Dneboská
Ach ty boží mlýny
vědí, u koho mlít, praví jedna z cestujících, které sedí v autobuse přede mnou. Ten povzdech patří Cimickému.
Hana Dneboská
Je těžké to vydýchat
Čtyřhvězdičkový hotel v jednom z triumvirátu našich lázní. Kam ucho doslechne, všude slyšet ruštinu. Hlučnou a vyzývavou napříč jídelnou.
Hana Dneboská
Překvapení je kořením života
Vždycky, absolutně vždycky, jsem měla nedůvěru k zedníkům a vůbec stavebníkům z Ukrajiny. A to ještě mnoho let před válkou na jejich území.
Hana Dneboská
Jsem to já
kdo už není na prahu života. Ještě mi nebylo třicet. Teď zrovna single, bez dětí ne tak docela. Jsem učitelkou v mateřské škole. Končí doba her a malin nezralých. Rozhodla jsem se odejít.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
GLOSA: Lidi, na ten hokej se nedalo dívat!
Bydlím dvě minuty od O2 areny. Ještě než začalo hokejové mistrovství světa, pár sousedů opustilo...
Dusivé davy, skákající metro a alkohol. Hokejové oslavy byly ale jinak klidné
Slavný den pro českou hokejovou reprezentaci se sice neobešel bez zásahu bezpečnostních složek,...
Student předstíral opilého bezdomovce, lidé na něj zavolali strážníky
Zbytečný výjezd mají za sebou strážníci, na které se obrátila jedna Plzeňanka. Ta se pohoršovala...
Česko čekají teplé dny, meteorologové ale varují před deštěm i bouřkami
Přímý přenos Česko čekají v tomto týdnu teplé dny, ale také bouřky a přeháňky. Na některých místech země...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 99
- Celková karma 15,41
- Průměrná čtenost 314x