Vamos a la playa...

  V současné době Havanou koluje tato fáma: v průběhu května se na plážích na východ od města utopil blíže neurčený počet lidí (ale bylo jich hodně), mnoho dalších zmizelo (a někteří z nich ani nemuseli vlézt do moře) a další desítky lidí byly převezeny ve vážném stavu do nemocnic.

Na popud takovým informacím věnoval partajní deník Juventud Rebelde celou stranu článků tomu proč, jak, kdy a kdo se topí (zejména na plážích na východ od Havany). Utopenci prý nerespektují praporky signalizující nebezpečné vlnobití - a navíc požívají alkoholické nápoje. Fuj, fuj...

 Článek v Juventud Rebelde neinformuje o počtu mrtvých, zmizelých nebo zraněných osob. Asi jich bude příliš. Zato nabízí důležité údaje, které bychom mohli chápat jako fundamentální příčinu těchto událostí... Zodpovědnost padá na hlavy státních orgánů, které neposkytují dostatečné fondy na to, aby záchranáři mohli vůbec pracovat. Na druhém míste stojí fakt, že mnohá pracovní centra vozí dělníky na pláže ve vlastních omnibusech, aniž by předtím brali v potaz případné špatné počasí. Prostě dělníky naloží a hotovo, jedeme se koupat a kdo nejde s námi jde proti nám.

 Podle novin mladých komunistů je problém taky v tom,. Že v zónách, kde nechybí záchranáři, chybí čluny (porouchaly se před dvaceti lety), pohonné hmoty, potápěčská výbava a dokonce i strava pro záchranáře, kteří tráví dvanáct hodin denně těžkou fyzickou prací na plném slunci.

 Plavčíci z východních havanských pláží nemají žádnou uniformu, která by je zviditelnila, ani vysoká sedátka se slunečníky, aby mohli pozorovat koupající se. I přesto nasazují své životy, aby zachránili životy cizí...

 Podle brigádních velitelů by na východohavanských plážích bylo zapotřebí 172 plavčíků, od Tarará až po Rincón de Guanabo. Ve skutečnosti je jich pouze 127, na celých 35 km délky pobřeží.

 Tváří v tvář tak bezútěšné situaci se můžeme jen ptát, co se stane, až se stovky tisíc Kubánců rozhodnout bojovat proti vysokým červencovým a srpnovým teplotám na těchto nebo jakýchkoliv jiných havanských plážích, kde jsou podmínky stejné.

 Rozsáhlý článek v Juventud Rebelde se strefuje do nerozvážnosti a nezodpovědnosti plavců, ale leží ta zodpovědnost opravdu jen na nich?

 Co na to režim, který místo aby nakoupil vše potřebné pro záchranu životů, zadává výrobu prezidentských letounů za miliony dolarů?

Havana, červen 2007