Nina Chruščovová, i přes to, že je vnučkou Nikity Sergejeviče Chruščeva, bývalé hlavy zmizelého Sovětského svazu, nechce žít v komunistické společnosti. Stejně tak Julia Axelrod, vnučka Leona Trockého, jednoho z organizátorů Velké Říjnové revoluce nebo jeho žena Natalia Šedova. A ještě méně chce v komunistické společnosti žít Canek Sánchez Guevara, vnuk argentinského guerillera a hrdiny Kubánské Revoluce.
http://failedmessiah.typepad.com/failed_messiahcom/images/lazar_
Že by to bylo tím, že stejně jako to udělal Hitler s Židy, i komunisté se zbavují svých odpůrců a zakázané ovoce vždy láká?
V bývalém Sovětském svazu oponenty stříleli, vyhošťovali z vlasti nebo posílali na Sibiř. Ti, co přežili na Kubě, měli víc štěstí: ekonomicky prospívali ve svobodných společnostech.Do takových společností se uchýlili Nina, Julia a Canek. Ani trochu netouží žít v těch druhých, za které se zasloužili nebo i zemřeli jejich dědové. Je mnoho důvodů, jak zdůvodnit odpor ke komunismu, který cítí vnuci těchto tří významných historických postav.
Co se týče Niny, mohli bychom se zmínit o odvaze, se kterou šedesátiletý Chruščov v roce 1956 vystoupil se svým Tajným projevem proti Josefu Stalinovi a obvinil ho ze spáchaných zločinů. Tento skutek spustil politickou čistku zaměřenou proti starým stalinistům a podle Niny poprvé v sovětské historii otevřel cestu k možné změně, kterou později využil Gorbačov. Na dívku měl určitě nesmírný vliv absolutní pád jejího dědy v roce 1964, kdy byl vyloučen z Ústředního výboru Komunistické strany a obviněn z téhož, z čehož před tím obvinil Stalina: z pěstování kultu osobnosti a závažných politických přehmatů. Dnes žije Chruščovova vnučka ve Spojených státech a přednáší mezinárodní vztahy na New School University. V jednom z jejích článků, který vyšel minulý květen v El Tiempo v Bogotě, kritizuje komunistický zlozvyk udržovat při moci staré vůdce. V blízké budoucnosti vyjde její kniha o slavném americkém spisovateli ruského původu Vladimiru Nabokovovi.
Julia Axelrod, jedna z vnuček Trockého, opustila Moskvu v roce 1977. Žije s rodinou v Izraeli a její syn nejen že zapírá pradědovo příjmení, je navíc členem extremně pravicové organizace. Julia kritizovala komunizmus ve své rodné zemi mimo jiné proto, že rozeštval po celém světě tolik Rusů. Pamatuje si na bolest a slova své babičky, když tisk v červnu 1956 psal: „Když Nikita a Bulganin obviňují Stalina z toho, že je vrah, obviňují sami sebe, jelikož byli jejich komplici“. Nedlouho předtím dal Stalin katalánskému zločinci příkaz k zavraždění synů a manžela její babičky.
Canek Sánchez Guevara, vnuk Che Guevary je 33letý mladík, který uprchl z Kuby před více než deseti lety a usadil se ve Francii. Ani trochu nevěří teorii o Novém člověku, kterou propagoval jeho děda, a tím méně v diktaturu proletariátu. Podle něj na Kubě existuje jen státní kapitalizmus. Živí se jako grafik a ve volných chvílích píše a skládá hudbu. Vůči svému dědovi má mnoho výhrad, ale nejvíce ho trápí, že je využíván ke kupčení se zbytky Kubánské revoluce. Nina, Julia a Canek nejsou na žádný pád protisovětská či proticastrovská zjevení, která ztratila paměť. Právě naopak. Jsou to bytosti, které žily a trpěly velmi blízko moci a jedu netolerantních a krutých režimů. Asi proto zděšeni odešli. Představuji si, jak skvěle si asi popovídají Nina, Julia a Canek, pokud se někdy setkají na svobodných cestách demokracie.
Havana, 2007
