Nenávidím prasátko Peppu!

Tento silný zlý cit mě přepadl již po druhé, s nemenší intenzitou než tehdy před šesti lety. Je tedy nabíledni, že se to už nikdy nezmění. Nejhorší je, že kvůli tomu stále přibírám!

Znáte rodinu Pašíkových? Kdyby ne, představím vám ji, já ji znám dokonale. Tato rodina mám dům na kopci prakticky kolmém. Nevím, kdo jim to projektoval, asi nějaký příbuzný, protože takovou kravinu, pardon, prasečinu by nikdo jiný nevymyslel. Nemají ani plácek před domem. Rovnou sešup, je vám to jasné. Strašně se diví, proč různě padají dolů, proč jim tam blbě jede auto, proč se hosté zadýchávají...

Otec Pašík: pyknik jak vyšitý. Nadváha jak prase, místo vlasů pár štětin na kulaté lebce, ále spokojeností se sebou samým průběžně pochrochtává. Pracuje jako úředník, jeho sektretářkou je pan Zajíc, servilní, ušišlaný mrňous, a má mindrák ze své vzdělané manželky, paní Pašíkové.

Maminka Pašíková, těžká intelektuálka, která si potrpí na klobouky a (prý) umí francouzsky. Kdyby to nebyla prasnice, řekla bych o ní, že je slepice! 

A konečně dětičky. Peppa, rozcapené sele, všechno ví, všechno zná, od všeho má klíče. Kdyby se uchrochtla, zaslepení rodiče jí budou freneticky tleskat a budou ji vynášet až do nebes. Chce být baletkou, zpěvačkou, chce nosit do postele červené boty, no masakr. Když ji vidím, myslím na sele na rožni s pálivou omáčkou. Je důležitá jak razítko, má vždy pravdu, v jednom kuse se chválí, a hlavně- v jednom kuse kvičí!

Peppy bratříček Tom. Poněkud opožděný prasečí chlapec. Během milionu dílů jsem od něj slyšela jediné slovo: dinosaurus, popřípadě nosaurus. Už dávno měl být vyšetřen odborníky, ale jeho tupí rodiče jeho deficit považují za roztomilý a aplaudují při každém jeho projevu, stejně jako jeho sestře, která ubohého prasíka těžce šikanuje, neb na něj žárlí. Tudíž tento nepřetržitě tlemí!

Jak jsem předeslala, tuto rodinu nesnáším z celého svého srdce. Vadila mi už u Nandy, která na na tato stupidní zvířata trpěla a zvala je prostřednictvím mého počítače do našeho příbytku každou chvíli, a teď mi vadí u Vivi. Teď mi vadí možná ještě víc, jestli je to věkem, nevím, ale je to strašné. Vivi pochopitelně ty prasáky miluje a touží po jejich přítomnosti. No a já miluju Vivi, takže...

Musela jsem si najít nějakou léčebnou kúru. Jinak bych zešílela. Hledala jsem a našla. A tak zatímco tato vypečená tlustokožní rodina společně skáče v blátivých kalužích (společné hobby- rodinná zátěž), podlévám pekáč s vonícím, zlatavě se škvařícím bůčkem a broukám si ústřední melodii z jistého dětského filmu!