Krutosti, tvé jméno je Člověk...
Kočka se lekla a zalezla pod auto. Právě včas. Opilec, vrávorající domů, kopl už jenom do vzduchu, následně ztratil rovnováhu a upadl. Následovala sprška vulgarit, namířených proti celému světu, pak se ten tvor zvedl a opět se vydal původním směrem. Na kočku naštěstí zapomněl.
V naší ulici kdysi bývaly celé kočičí gangy. Bydlely v nedaleké stráni, jedna stará paní jim do opuštěné garáže nosila jídlo, a ony ji milovaly. Každý večer jí šly naproti, už dopředu předly a těšily se na svůj denní příděl lidské dobroty.
Bylo to až delirické, vidět tam všechna ta kožešinová tělíčka pohromadě, ocásky vztyčené, lísající se, a pak velmi dojemné- pozorovat láskyplné počínání oné paní i koček. Bylo jasné, že potrava je až na druhém místě; pohlazení pak na prvním.
Kromě hodných lidí tudy chodili i ti druzí. Našli se takoví, kteří se vyžívali v trápení opuštěných zvířat, kopali do nich, pokud se zrovna nachomýtli ke krmení dravé zvěře, a podobně.
To byl můj okamžik. Visela jsem z okna a vydávala různé zvuky, rozuměj tleskání, klepání o parapet, někdy došlo i na výše popisovaný hod kostkou do dálky. Kupodivu to bylo velmi účinné. Buď kočky pochopily signál NEBEZPEČÍ a bleskově zalezly pod některé z aut, nebo se agresoři obratem umravnili při představě, že jsou sledováni a nechali si pro tentokrát svou chvilku úchylné rozkoše ujít. Potmě věděli prd, jestli je tam devítiletá holka nebo někdo, kdo je může jít dořvat, nebo něco jiného, každopádně ochladli.
Jednou nás vezl švagr z chaty. V autě byla moje sestra, jejich malý syn a moje matka. Uprostřed silnice se buď rvali, nebo se spíš pářili čtyři mourci. Řvali, že to bylo slyšet i v autě, a nevnímali svět okolo. V okamžiku „O“ nás museli chránit všichni svatí a ještě někdo navíc. Bývalo by lehce šlo kočičí grupáč objet a vyhnout se jim, ale švagr zvolil opak. Se čtveráckým smíchem se snažil do nich najet, zatímco já řvala a mlátila do sedačky před sebou, a možná i do toho „člověka“ před sebou.
Výsledek: kočky stihly utéct, alespoň co jsem mohla zpozorovat při i po incidentu, já pak jednohlasně dostala ve svých asi jedenácti letech náplast nebezpečné hysterky, vraha, nervově narušené, apod., což mi bylo dost jedno, tím spíš, že jsem nevěděla, co to znamená.
Zbytek cesty proběhl ve vyprávění švagra, na jaké zvíře kdy v životě už šlápnul, které nakopl, uškrtil, které…(doplň si sám), a já jsem v šílených duševních bolestech náhle poprvé v životě pochopila, že nejenom v naší ulici jsou kočky v nebezpečí. Že všechna zvířata na celém světě mohou potkat všelijaké lidské zrůdy, a já je nebudu moci ochránit. Ze svého okna všechny neuvidím, kostkou dohodím jenom velmi omezeně. Že zlých lidí jsou spousty a já jsem malá a bezmocná, ale i když dospěju a třeba tak docela bezmocná už nebudu, stejně to všechno neuhlídám.
Pamatuju si ten pocit, když jsem si najednou uvědomila, že mám život před sebou, a že spousta zvířat zažije utrpení, tolik bolesti, já jí nezabráním, většině nezabráním, přinejmenším, ale věděla jsem, že já ji budu tak nějak taky cítit a nedovedla jsem si představit, jak to vydržím, a byla jsem úplně ochromená hrůzou.
Ivana Dianová
Hyeny na lovu starých lidí
Celý život dávali pozor na své děti. Vštěpovali jim pravidla bezpečnosti. A teď totéž potřebují od nás.
Ivana Dianová
Matky „jiných“ dětí
Jako by nestačilo, že jejich dítě není zdravé. Že vyžaduje mnohem více péče než většina dětí, zpravidla i delší dobu, než poskytují rodiče „normálním“ dětem. Že často otec nevydrží jinakost svého potomka a odejde, takže sólovka...
Ivana Dianová
Exotická večeře
Potřebujete se nějak potěšit? Utěšit? Není nad to, když vám někdo z lásky připraví nějakou líbeznou krmi.
Ivana Dianová
Nedívej se tam, nikdo tam není
Nevím přesně, zda je to dar nebo prokletí. Jsem pro jistou skupinu obyvatel nepřehlédnutelná a neodolatelná. Vlastně s tím nic nechci dělat, i kdyby to šlo, když se tak nad tím zamýšlím.
Ivana Dianová
Billa šok
Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
- Počet článků 631
- Celková karma 32,96
- Průměrná čtenost 2030x
...a také Danajka.
Psát mi můžete na:
ohlasynablogdanajka@seznam.cz
Miluju Ich formu a mám jen jeden život, takže... :-)