Události v ekonomice v 19. týdnu

Inflace klesla u nás i ve Spojených státech. Jsme ve stejné fázi moje s inlfací jako USA?  Koruna celá týden vůči Euru oslabovala. Bylo to díky nedávným neshodám mezi guvernérem ČNB a premiérem vlády?

V končícím týdnu jsme se patrně všichni nejvíc zajímali o vládní úsporný balíček “Česko ve formě”. Stranou ponechám rozbor, co je v balíčku dobré či špatné - to je spíš politické téma. Většina ekonomů se shodla na tom, že balíček bude působit spíše protiinflačně. Mě zaujaly při představování balíčku dva body. 

• Často se opakuje, že náš veřejný dluh je vůči HDP velmi nízký ve srovnání se “západními” státy. Otázkou pro mne je, zda si plně uvědomujeme, co vyšší státní dluh znamená. Předně znamená vyšší úroky, které musí stát věřitelům platit (ponechme stranou představu, že by stát měl dluh jednou skutečně zaplatit). A na ty musí stát vybrat peníze. To se obvykle děje zejména vyššími daněmi. Ne nadarmo mají všechny vyspělejší (= zadluženější) státy například výrazně vyšší daň z nemovitosti než my.
• Plánovaný pokles inflace může být v příštím roce doprovázen recesí a poklesem HDP (vím, že jsme ubezpečováni, že tohle už máme za sebou, ale podle delší statistiky ze Spojených států je úspěšný boj s inflací vždy doprovázen recesí).  Pokud by vláda nezačala zadlužování brzdit letos, mohl by veřejný dluh v následujících letech narůstat vůči HDP (díky poklesu či stagnaci HDP) výrazně rychleji, než nyní. 

Naše spotřebitelské ceny v dubnu rostly meziročně “pouze” o 12,7% (trh očekával 13,4%), a to z březnových 15%  Pozitivní je, že meziměsíčně ceny poprové od prosince 2020 klesly, a to o 0,2%. Inflace klesla zejména díky poklesu cen potravin. Průměrná inflace za posledních 12 měsíců dosáhla 15,1%.  

Ve Spojených státech dosáhla dubnová meziroční inflace 4,9% (v březnu 5%). Meziroční inflace tedy oproti předchozímu měsíci klesla již jen o 0,1%, přičemž jádrová inflace se nezměnila, a setrvává na 5,5%. 

Index velkoobchodních (též výrobních) cen PPI v USA za duben vykazuje podle předběžných odhadů meziroční růst už jen o 2,3% (v březnu 2,7%). Bohužel meziměsíčně se tento index vrátil k  růstu o 0,2% (v březnu index klesl o 0,4%). Podle pravidelného průzkumu Michiganské univerzity rovněž rekordně vzrostlo inflační očekávání na dalších 12 měsíců - 4,6% (minulý měsíc 3,6%). Tento vývoj nás varuje před přehnaným optimismem z rychlého poklesu inflace. Jediné, co ukazuje, že americká inflace může být stále na ústupu, je nárůst nezaměstnanosti (počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se zvýšil na 264 tisíc, což je nejvyšší počet od října 2021).  Ohlédneme-li se zpět k nám do Čech, tak zjistíme, že naše nezaměstnanost v dubnu meziněsíčně klesla o 0,1% na 3,6% a je nejnižší ze všech zemí EU. 

Od té doby, co se přes média začal dohadovat guvernér ČNB Aleš Michl a premiér vlády Petr Fiala stran zodpovědnosti za inflaci, odepsala koruna vůči euru více než 1%. Zda se jedná o náhodu, či nástup změny kurzu, uvidíme v následujících týdnech.

Britská centrální banka (BoE) zvýšila úrokovou sazbu o 0,25% na 4,5%, a jde tak o již dvanácté zvýšení sazeb v řadě. Guvernér Andrew Bailey uvedl, že BoE cyklus zvyšování sazeb neukončila a další zvyšování sazeb může ještě přijít.

President Newyorského FEDu John Williams uvedl že nějakou dobu potrvá než se projeví efekt vyšších dolarových sazeb do vývoje ekonomiky a inflace se vrátí k akceptovatelným úrovním. Podle Williamse se inflace vrátí k cíli centrální banky zhruba během následujících 2 let. Pokud by inflace přeci jen neklesala, je možné opětovně sazby zvýšit. Míra nezaměstnanosti by podle guvernéra měla časem růst k 4-4,5% oproti stávajícím 3,4%, což je nejnižší hodnota za posledních 54 let. Porovnáme-li tento pohled s postojen ČNB a naším trhem práce, vidíme poměrně velký rozdíl Jedna ze stran se patrně mýlí. V budoucnu uvidíme, která