Události a data v ekonomice v 16. týdnu

Tento týden byl na data poměrně skoupý, a tak jsem si vybral data a analýzy naznačující, jak rychle bude inflace mizet z našeho života.  

Končící týden nebyl příliš bohatý na data, a tak mne osobně nejvíce zaujala diskuze tří bývalých ministrů financí (Alena Schillerová, Jiří Rusnok a Miroslav Kalousek) v pořadu Otázky Václava Moravce. Všichni tři ministři (reprezentující různé politické proudy) se shodli, že letošní plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard Kč je nedosažitelný, a bude určitě vyšší než 300 miliard Kč. Pokud vláda nezmění rozpočtový kurz,a nezačne hledat významné úspory v rozpočtu, hrozí nám podle Miroslava Kalouska v budoucnu státní bankrot. 

Zrychlení zadlužování je dáno zejména výdaji na sociální politiku. Určitě by neměl nikdo strádat, na druhou stranu tyto výdaje představují silný inflační tlak. Pokud se navíc odborům podaří prosadit mzdové požadavky (zvýšení mezd pracovníků ve veřejném sektoru i navýšení minimální mzdy, v tomto případě o cca 13%), dojde k souběhu dvou silných faktorů posilujících inflaci. I proto se z ČNB stále více ozývá tzv “jestřábí” tón, tedy rétorika podporující přísnější měnovou politiku (lidově řečeno - vyšší úrokové sazby po delší dobu). Nejkonkrétněji se ve svém tweetu vyjádřil guvernér ČNB Aleš Michl, který uvedl že “na snižování sazeb to na podzim nevidí”. A jak tomu je i v USA, trhy a bankovní analytici mu nevěří. 

To, že jsou trhy, co se týče snižování úrokových sazeb, optimističtější, než by měly být, tvrdí i bývalý ministr financí USA Larry Summers. Podle něj by k rychlému poklesu úroků v USA došlo pouze v případě hluboké recese. Na tu to ale prozatím nevypadá - minimálně ne podle tzv. předstihových  ukazatelů PMI (index nákupních manažerů). Ty se jak pro výrobu, tak pro služby vyhouply nad 50 bodů (hodnota nad 50 body značí růst sektoru, pod 50 body jeho kontrakci). To vše vede k očekáváním, že americká centrální banka bude v květnu znovu zvedat sazby (patrně o 0,25%), což je velmi pravděpodobné. Kde jsou ale trhy příliš optimistické, je zahájení snižování úrokových sazeb (toto léto), což je podle zástupců FEDu i Summerse nereálné.

Index nákupních manažerů ve službách vzrostl i v eurozóně, a to nad hodnotu hodnotu 55 bodů (PMI pro výrobu poklesl na  45,5 bodu). Podle analytiků banky Goldman Sachs zvýší ECB úrokovou sazbu na 3,75% 

Události a informace v končícím týdnu tedy ukazují, že se ekonomice stále vede dobře, a tedy že inflace patrně není na tak rychlém ústupu, jak se na první pohled zdá, a budeme s ní bojovat patrně déle, než čekáme (zde se hodí rčení, na které jsem nedávno narazil - “inflace letí vzhůru jako raketa, ale dolů se snáší pomalu jako pírko).