Souhrn událostí v ekonomice v sedmém letošním týdnu

Upravené metodiky výpočtu americké inflace a její hodnota za leden. Paní Lagardová (guvernérka ECB) bude nejen dále zvyšovat sazby, ale chce i digitálná Euro. A jak se daří našemu hypotečnímu (a tedy i nemovitostnímu) trhu? 

Jako téměř vždy, i dnes začneme naše ohlédnutí za končícím týdnem ve Spojených státech. Byl zveřejněn údaj o lednové inflaci. Ta dosáhla meziročně 6,4% (očekávaná 6,2%), jádrová inflace (růst cen bez volatilních položek - potravin a paliv) dosáhla  5,6% (očekávaná 5.5%). Oproti prosinci inflace (6,6% jádrová 5,7%) tedy příliš nezpomalila. Nejrychleji rostly ceny potravin (přes 10%), Na celé věci mne zaujala skutečnost, že lednová inflace se již počítá trochu jinak, než se počítala prosincová. Americký statistický úřad (U.S. Bureau of labor statistics) upravuje metodiku výpočtu inflace pravidelně na začátku nového roku. Letos změna spočívá v tom, že se spotřební koš nepočítá ze spotřeby posledních dvou let, ale ze spotřeby roku 2021 (zdroj https://www.bls.gov/cpi/), tedy z roku, kdy spotřeba byla ovlivněna pandemickými uzávěrami a nedostatkem některého zboží díky narušeným logistickým řetězcům. Minimálně se v roce 2021 méně využíval sektor služeb, a díky levným úvěrům se hodně kupovaly nemovitosti. Teď je to v případě těchto dvou položek opačně (vysoké úrokové sazby brzdí nákup nemovitostí, a za služby američané minimálně loni utráceli ochotněji, než za zboží dlouhodobé spotřeby). Proto je potřeba údaje o americké  inflaci brát trochu s rezervou. 

Krotit americkou inflaci rozhodně nepomáhá tamní napjatý trh práce (počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhl v minulém týdnu pouhých 194 tisíc což indikuje napjatý trh práce), a lednová nezaměstnanost je nejnižší od roku 1969 (3,4%). Napjatý trh práce má mimo jiné za následek značný růst lednových maloobchodních tržeb (o 3% meziročně). Jde o nejvyšší nárůst tržeb od března 2021 (to ale byla inflace pouhých 2,61%). Američané utráceli více mimo jiné za auta a služby (restaurace,...), tedy položky, za které v roce 2021 utráceli podstatně méně, a ty se tedy vlivem nového modelu výpočtu inflace pro rok 2023 nebudou do inflace výrazně promítat. 

Americký denník World Street Journal přinesl nelichotivou bilanci o tom, jak se od nástupu Joa Bidena k moci roztočily veřejné výdaje. Za pouhé dva roky se Biden postaral o největší rozšíření vlády od 60. let minulého století.  Na konkrétní tabulce pak autoři článku ukazují, o kolik vládní příjmy a výdaje převyšují v historické průměry. Příjmy v loňském roce dosáhly 19,6 % hrubého domácího produktu, což je daleko nad průměrem 17,4 % HDP za posledních 50 let. Výdaje loni dosáhly 24,8 % HDP, což je mnohem více než průměr za 50 let, který činí 21 %. Jednoduchým srovnáním zjistíme, že rozdíl mezi příjmy a výdaji je v roce 2022 o 1,6% nad dlouhodobým průměrem. Amerika tedy zrychluje tempo svého zadlužování, což je něco, co inflaci podporuje, nikoliv brzdí.

Ve svém projevu  na půdě parlamentu evropské unie uvedla guvernérka evropské centrální banky Christine Lagard, že plánuje zvednout sazbu na euro o 0,5% i v březnu. Dále zdůraznila potřebu digitálního eura. Digitální (tedy bezhotovostní) měna totiž pomůže centrální bance lépe usměrňovat spotřební chování obyvatel. Ti tak přijdou o část své svobody a mnohy i o část svých úspor.

Průmyslová produkce se v prosinci v eurozóně meziměsíčně snížila, a to o 1,1 %. Meziročně byla o 1,7 % nižší. Připomeňme si, že na konci loňského roku došlo ke zhoršení řady předstihových indikátorů (PMI), které naznačovaly další ochlazení poptávky (především spotřebitelské), a zveřejněný pokles průmyslové produkce tomu odpovídá. 

Podle hypomonitoru České bankovní asociace pokračoval pokles počtu i objemu poskytnutých hypotečních úvěrů i v lednu. Oproti prosinci klesl objem poskytnutých hypoték o 16% na 6,5 miliard Kč. Objem čistě nových hypoték činil 5,4 miliard Kč, a jde o nejnižší hodnotu od ledna 2014. Meziroční pokles poskytnutých hypoték tak činil v lednu 80 %. Tento pokles indikuje i zpomalení tempa prodeje nemovitostí.