Souhrn událostí v ekonomice v 40. týdnu

Amerika je vystavena nejen nekončícímu boji s inflací, ale i politické krizi, která pramení z nejednotnosti republikánské strany Naše inflace nebude v lednu klesat tak rychle, jak ČNB předpokládá

V končícím týdnu bylo zveřejněno několik maker, z nichž nejdůležitější jsou podle mne data o zaměstnanosti v americké ekonomice. A to proto, že dění v americké ekonomice ovlivňuje přímo či nepřímo dění minimálně v tzv. západních ekonomikách, kam se řadí  i ta česká. Čím nižší nezaměstnanost, tím hůře se firmám daří shánět nové pracovníky a tím spíše musí nabídnout vyšší mzdu.Nízká nezaměstnanost tedy výrazně podporuje inflaci

Americká centrální banka považuje zdravou nezaměstnanost kolemi 4%, v případě boje s inflací by měla být nezaměstnanost o trochu vyšší. Zatím se však americká nezaměstnanost drží na 3,8%, a z této úrovně se patrně v následujících měsících nezvedne. K tomuto názoru mě vede skutečnost, že jen v září vytvořila americká ekonomika 336.000 nových pracovních míst (nejvíce od letošního ledna, trh očekával 170.000 míst). Hodinová mzda meziročně vzrostla o 4,2%, což je vysoko nad meziroční inflací (3,7%).

Několik zástupců Federálního rezervního systému tento týden oznámilo další kolo zvýšení úrokových sazeb. Není tedy divu, že (nejen) na amerických vládních dluhopisech dále roste výnos (tedy u těch dříve vydaných klesá cena). Výnosy desetiletých dluhopisů dosáhly v pátek 4,8%, což je nejvyšší výnos od roku 2007. Takto silné utažení finanční politiky americké centrální banky v roce 2007 vyústilo v nemovitostní krizi (masová neschopnost splácet půjčky na domy), která měla vliv i na nás. Vzhledem k tomu, že si tentokrát hodně firem i států půjčovalo za nižší úroky, než před rokem 2007, je růst úrokových sazeb (= růst úroků z dluhů) pro ně výrazně destruktivnější, a možná zažijeme splasknutí celé dluhové bubliny. To by ekonomice z dlouhodobého pohledu prospělp, ale krátkodobě to není nic příjemného.

Kromě vypjaté situace ohledně krocení inflace se v USA rozhořela politická krize, která ponechává ve hře riziko tzv. shutdownu vlády (tedy situace, kdy nejsou peníze na placení státních úředníků, a někteří přestávají pracovat). Bezprostřední riziko shutdownu 1. října bylo zažehnáno minulou sobotu provizorním řešením do 17. listopadu. Schválení tohoto řešení prošlo ve sněmovně reprezentantů zejména díky vstřícnosti jejího republikánského předsedy Kevina McCarthyho. Ten byl v důsledku své vstřícnosti vůči demokratům na popud republikánských spolustraníků (tzv. trumpovci - radikální sídlo republikánské strany)  odvolán. Jde o první odvolání předsedy sněmovny v její historii. Sněmovna reprezentantů je třetí nejdůležitější zákonodárný orgán v USA (po prezidentovi a více prezidentovi). V republikánské straně dochází k štěpení (“republikání” a “trumpovci”), a šance na zvolení nového předsedy sněmovny jsou nízké. A s nimi i další možné provizorní řešení shutdownu vlády či navyšování dluhového stropu. 

“Vyšší úroky s námi zůstanou” uvedla v rozhovoru pro MF Dnes - Karina Kubelková, členka bankovní rady ČNB. Z rozhovoru vyplývá pochopitelná nejistota ohledně výše lednové inflace (firmy vydávají nové ceníky, upravují se mzdy) a i obavy ze současného růstu objemu peněz v oběhu (měřeno agregátem M3, který vzrostl meziročně o 9%). Jen pro připomenutí - inflace je dána nerovnováhou mezi objemem peněz a zboží v oběhu (více peněz než zboží = inflace). 

Inflace může v lednu opravdu nepříjemně překvapit. Již nyní víme o některých položkách, které budou její pokles významně brzdit (obnovení poplatku za obnovitelné zdroje při odběru elektrické energie - 500 Kč/MWh), zdražení distribučních poplatků za elektřinu  o 20 - 30%, růst cen benzínu vlivem růstu cen ropy a poklesu kurzu koruny vůči dolaru). Lednová inflace se pravděpodobně bude pohybovat mezi 3,5 - 4% a k 2% bude klesat déle.  Proto bude ČNB patrně držet i sazby na 7% déle, než trh očekává.

Index nákupních manažerů (PMI), který odráží kondici sektoru průmyslu či služeb se pro oblast průmyslu u nás propadl na 41,7 bodů, což je letos třetí nejslabší hodnota (hodnota pod 50 znamená oslabování průmyslu, nad 50 jeho růst). Dlouhodobě klesají zejména nové objednávky, zaměstnanost v průmyslu klesla nejrazantněji od pandemického června 2020.

Maloobchodní tržby (bez prodejů aut)  u nás klesly meziročně o 2,8%, a jde již o šestnáctý pokles v řadě Pokles tržeb jednak snižuje obraty a zisky firem (což se projevuje například vyšším počtem “promo” nabídek, které patrně každý z nás dostává do mailu), a jednak snižuje HDP. 

Dobrá zpráva je, že vláda v září hospodařila již čtvrtý měsíc v řadě s přebytkem, a aktuální schodek veřejných financí za rok 2023 je 180,7 miliard Kč (z pohledu předcovidových let děsivé číslo, v dnešním kontextu je to úspěch), a vládě se velmi pravděpodobně podaří tento rok ukončit s plánovaným schodkem pod 295 miliard Kč.