přehled toho nejdůležitějšího z 41. týdne

Nezpomalující americká inflace, zásahy státu do kompetencí nestátních firem, a celosvětové chudnutí domácností. Nejen o tom si přečtete v tomto článku

Bezpochyby nejsledovanějším ekonomickým údajem v končícím týdnu byla hodnota americké inflace za měsíc září. Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v září rosly o desetinku pomaleji než v srpnu, a to o 8,2%. Znepokojující je výše jádrové inflace (inflace očištěná o volatilní položky - potraviny a energie), která vyrostla na 6,6%. Spolu se stále silným trhem práce (i když počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v minulém týdnu vzrostl proti předchozímu týdnu o 9.000) zvyšují tato data pravděpodobnost, že FED na svém listopadovém zasedání opět zvedne úrokové sazby (minimálně) o 0,75%. Pesimisté (?) dokonce očekávají, že na konci tohoto roku by se sazby mohly blížit 5%. 

Zajímavý je pohled na francouzskou a španělskou inflaci. V obou zemích inflace zpomaluje. Podíváme-li se blíže, zjistíme, že ve Francii inflaci mimo jiné zpomalily vládní zásahy do poplatků a předplatných za televizní a rozhlasové vysílání. V obou zemích nadále zrychluje zdražování potravin. 

Zejména ve Francii narůstá sociální napětí, které se stát snaží snižovat přímými zásahy do ekonomiky. Například ropné společnosti TotalEnergies, jejíž zaměstnanci v rafinériích a skladech ropy stávkují již šestnáct dní (v důsledku čehož se již více než 60% francouzských čerpacích stanic potýká s nedostatkem benzínu), státpřikázalzvýšit platy zaměstnancům ("S ohledem na dosažené zisky mají společnosti, které si to mohou dovolit, povinnost zvýšit mzdy. Total je jednou z nich," konstatoval francouzský ministr financí Bruno Le Maire v rozhovoru na rozhlasové stanici RTL). Vzniká tak nebezpečný precedens, neboť v tomto týdnu vstoupili do stávky i zaměstnanci energetické společnosti EdF v pěti jaderných elektrárnách. Stávka zde zpomaluje údržbu a doplňování paliva v době, kdy se společnost ze všech sil snaží zprovoznit dostatek reaktorů před nadcházející zimou. Díky tomu je dostupnost jaderné energie ve Francii na úrovni pouhých 51%. Zda a jak bude stát pokračovat v zasahování do chodu obou společností, uvidíme v následujících týdnech.

Šéfové Mezinárodního Měnového Fondu (MMF) a Světové banky varují před globální recesí. Ve společném rozhovoru to na začátku výročního zasedání obou institucí oznámil prezident Světové banky David Malpass a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Samotný výhled je nejhorší od roku 2001 (nepočítáme-li COVIDové období). Světová ekonomika přibrzdí svůj růst z loňských 6% na letošních 3,2%, a pouze na 2,7% v příštím roce. Zpomalení se nejvíce projeví ve vyspělých ekonomikách - ve Spojených státech je letošní růst revidován z 3,7% na 1,6%, a příští rok  se čeká růst jen o 1%. Eurozóna si sice proti předchozímu odhadu letos polepší (z původního odhadu 2,7% na současných 3,1%), pro příští rok si však pohorší z původního odhadu 2,3% na 0,5%. Výhled ekonomiky eurozóny táhne dolů zejména Německo, které podle svého ministra pro ekonomiku Roberta Habecka, letos dosáhne růstu pouze 1,4% (z původně očekávaných 2,2%) a příští rok německá ekonomika klesne o 0,4%. Pokud by německý stát nepomohl ekonomice dotací 200 miliard Eur, byl by její propad ještě vyšší. Nezapomeňme, že všechny státní pomoci jsou financovány na vrub dalšího zadlužování států, které nakonec zaplatíme my občané (viz vysoké zdanění majetku v zemích OECD, které jsem popsal předminulý týden). 

Nadcházející recese nemá vliv jen na růst “imaginárního” HDP (tedy údaje, který má na nás občany neurčitý dopad). Mnohem důležitější je, že se letos celosvětový majetek domácností výrazně sníží (o více než 2%) poprvé od roku 2008. Ve zprávě o vývoji hodnoty majetku to uvádí německá pojišťovací společnost Allianz.

V České republice máme nejdražšíhypotékyod 90. let minulého století, vysokou inflaci a nejistou ekonomickou budoucnost, která zásadně utlumila rezidenční trh. Podíváme-li se na Prahu jako určitý etalon, vidíme, že ve třetím čtvrtletí se v hlavním městě prodalo jen 410 nových bytů, což je o 69% méně než ve stejném období loňského roku. Prodeje nových bytů jsou letos nejhorší za posledních 15, tedy za celou historii monitorovánítrhu a zveřejňování statistik. Developeři za prvních devět měsíců letošního roku prodali stejně bytů, jako loni za první čtvrtletí.

Abych výčet událostí zakončil alespoň trochu optimisticky, uvádím dvě následující zprávy

Ratingová agentura Standard & Poor’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, v tomto týdnu potvrdila ratingové hodnocení i ratingový výhled dluhu České republiky. Rating agentury tak zůstává na stupni „AA-“, přičemž výhled je nadále „stabilní“. 

Srpnový vývoj průmyslové výroby v eurozóně přinesl milé překvapení: meziroční růst činil 2,5 % (čekalo se poloviční tempo růstu), meziměsíční růst byl 1,5 % (čekalo se 0,6 %). Úrovňově se tak toto odvětví drží poblíž hodnot, které byly před ruskou invazí na Ukrajinu.