Ohlédnutí se za ekonomickými událostmi uplynulého týdne

Je neděle večer, a tedy je čas ohlédnout se významnými ekonomickými událostmi uplymulého týdne s cílem přinést podněty k zamyšlení. Rozhodně se nepouštím do politických ani ekonomických analýz a investičních doporučení. 

Asi nejviditelnější událostí byla inflační data u nás a ve Spojených státech. Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl v České republice v květnu 16%, a je tak nejvyšší od prosince 1993, kdy inflace dosáhla 18,3%.  Nárůst cen vychází zejména z růstu cen potravin. Naší inflaci nepomáhá ani posilující dolar, který se od ledna letošního roku odrazil z hodnoty 21 Kč za dolar až na hodnotu nad 24 korun v květnu. Jen tento pohyb kurzu nám od ledna zdražil dovážené suroviny o téměř 20%. K tomu se začínají propisovat zvýšené ceny surovin a energií do cen koncových výrobků. Varovné je, že tempo růstu inflace zatím nepolevuje. Podle analytiků předních českých bank by měla inflace kulminovat v červnu až červenci na 17%. Osobně si myslím, že to může být o něco výše a později, přes léto jsme na dovolených a utrácíme víc. V reakci na výši inflace uvedl končící guvernér ČNB Jiří Rusnok, že na červnovém zasedání bude usilovat o zvýšení sazeb minimálně o 0,75%. Stát  se snaží chránit nejpostiženější skupinu občanů. Tento krok je určitě chválihodný, bohužel jeho odvrácenou stranou je, že se dále zvyšuje zadluženost státu a při prodražování obsluhy státního dluhu (růst sazeb) klesá jeho schopnost investovat do budoucího rozvoje české ekonomiky.  V prvním kvartálu tohoto roku rostly naše mzdy o 7,2%, a i při tomto tempu klesly reálné mzdy o 3,6%. Proto začínají Češi šetřit, - došlo k poklesu maloobchodních tržeb (https://www.kurzy.cz/zpravy/655694-cesi-zacali-setrit/). Důležitou událostí rovněž bylo jmenování tří nových členů bankovní rady. Trhy přijaly jejich jmenování o poznání klidněji, než tomu bylo při jmenování Aleše Michal guvernérem ČNB. Můžeme tedy s určitou pravděpodobností očekávat, že se stávající jestřábí politika ČNB příliš nezmění. Květnový růst spotřebitelských cen byl oznámen i v USA. A stejně jako u nás, i zde byl nad očekáváním analytiků, Americká inflace se vrátila zpět k růstu. Květnová inflace dosáhla 8,6% a je nejvyšší od prosince 1981. Na zprávu v pátek reagovaly všechny tři hlavní americké akciové indexy značným poklesem - investoři očekávají od FEDu další razantní zvyšování sazeb (dle agentury Reuters o 0,5% až do září). Zda tato očekávání FED naplní uvidíme již příští týden na červnovém zasedání měnového výboru FEDu.  Další ne příliš povzbudivou zprávou z USA je razantní pokles zájmu o hypotéky - v uplynulém týdnu poklesl počet nových žádostí o hypotéky na nejnižší hodnotu za posledních 22 let. Nákup domů je v Americe sledovaným parametrem indikující zdraví ekonomiky. Na svém čtvrtečním zasedání rozhodla Evropská centrální banka (ECB) o ukončení kvantitativního uvolňování prostřednictvím starršího  programu APP k 1.7. 2022. Rada guvernérů ECB se přiklání ke zvýšení sazeb v červenci o 0,25%, a pro září nevyloučila zvýšení sazeb o 0,5%.  Každopádně v červenci vzroste sazba Eura poprvé po více než 10 letech. ECB zvýšila odhad letošní inflace z 5,1% na 6,8%, a rovněž snížila výhled růstu letošního HDP eurozény na 2,8% a pro příští rok dokonce na 2,1%.  Snížení růstu globální ekonomiky předpokládá i Světová banka. Ve své aktuální předpovědi snížila předpověď letošního růstu globální ekonomiky z lednového odhadu 4,1% na 2,9% Prezident Světové banky David Malpass předpokládá, že pro řadu zemí bude těžké vyhnout se recesi, a rovněž poukázal na reálnou hrozbu zastavení hospodářského růstu a vysoké inflace (tzv. stagflace). Zpomalení růstu globíální ekonomiky predikuje i OECD.