Ohlédnutí se za ekonomickými událostmi 26. týdne

Je neděle večer, a tedy je čas ohlédnout se významnými ekonomickými událostmi uplymulého týdne s cílem přinést podněty k zamyšlení. Rozhodně se nepouštím do politických ani ekonomických analýz a investičních doporučení.

Začal měsíc červenec, a je tedy čas se ohlédnout za prvním pololetím tohoto roku. 

Vývoj cen akcií odpovídá tomu, co koncem osmdesátých let popsal André Kostolany ve své knize “Kostolanyho burzovní seminář pro kapitálové investory a spekulanty” - zhruba  to, že dokud je inflace mírná, cena akcií roste, ale jakmile si inflace “všimne” centrální banka a začne zvyšovat úrokové sazby, cena akcií (= poptávka po nich) začne klesat. A to se teď děje. Díky sociálním sítím, na nichž investoři spolu komunikují, se rychleji šíří nejen zprávy, ale i emoce (v tomto případě strach). 

Index S&P 500 zaznamenal největší propad za první pololetí od roku 1970, a to 20,6%. 

Index PX pražské burzy se propadl o téměř 13%, německý DAX ztratil 20,3%, index eurozóny EU50 přišel o 19,78%. Pokud bychom se řídili výše citovanou knihou, není pokles u konce i kdyby banky teď přestaly úroky zvyšovat. Všechny společnosti mají větší či menší půjčky, z nichž financovaly svůj růst. Zvýšením úrokových sazeb se jim provoz dluhu (= úroky) prodraží, čímž jim pravděpodobně klesne ziskovost. Tu bude  nahlodávat i tlak na zvyšování mezd, růst nákladů na energie, a pravděpodobně i klesající poptávka (lidé díky rostoucí inflaci budou schopni méně utrácet). I když se říká, že trhy již započítaly do svých očekávání nárůsty sazeb,nejsem si jist, že to v takovém rozsahu je vůbec možné. 

Ochlazení spotřebitelské poptávky indikuje i meziměsíční pokles reálných osobních výdajů v USA o -0,4%. To ještě není závratný pokles, ale pravděpodobnost jeho pokračování je podepřena i poklesem indexu spotřebitelské důvěry na nejnižší úroveň za posledních 16 měsíců. 

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně dosáhl v červnu opět nového maxima, a to 8,6%. Šéfka ECB (Evropské centrální banky) Christine Lagardeová poprvé připustila významnou změnu měnové politiky - ECB s velkou pravděpodobností zvedne v červenci po 11 letech poprvé úrokové sazby. Jelikož však již při samotném náznaku zvedání sazeb vzrostl výnos například na italských státních dluhopisech nad 4% (= snížila se prodejní cena dluhopisu díky klesající poptávce), zavede ECB nový program nákupu státních dluhopisů (= kvantitativní uvolňování), který by měl pomoci snížit náklady na obsluhu státního dluhu tzv. jižnímu křídlu eurozóny. Kvantitativní uvolňování je však nástroj, který se používá zejména k odvrácení deflace, a k povzbuzení inflace. Tu ale ECB bude zároveň brzdit zvýšením úrokových sazeb. To ukazuje, v jak moc patové situaci se Euro dnes nachází.

V červnu poklesla německá inflace z květnových 7,9% na 7,6%. Poklesu dopomohly administrativní zásahy v dopravě (snížení daně na pohonné hmoty, snížení cen jízdného v MHD). To sice zvýší letošní státní schodek Německa, spolková vláda však chystá snížení schodku v roce 2023 o 88%!