Ekonomické události ve čtvrtém letošním týdnu

Růst HDP v USA - je podpořeno růstem produktivity práce? Bohužel téměř ne....A od našich východních sousedů se dozvíme, co se stane, když narazíme na dluhovou brzdu. 

Nejdůležitější událostí končícího týdne bylo zveřejnění údajů o růstu americké ekonomiky za čtvrté čtvrtletí. HDP vzrostlo meziročně o 2,9 %, za celý rok 2022 to bylo solidnícnh 2,1%. Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí byl tlumen chladnoucím trhem s nemovitostmi. Poptávka po bydlení klesala již sedmé čtvrtletí v řadě.  K růstu HDP přispěl i růst spotřebitelských výdajů, které ve čtvrtém čtvrtletí rostly (zejména ve službách) meziročně o 2,1%. K růstu HDP ve 4. čtvrtletí přispěl i prosincový pokles nezaměstnaných z 3,7% na 3,5% (více lidí pracuje a tedy pravděpodobně i více produkuje).  Zajímalo mne, zda je HDP taženo i růstem produktivity práce. Zde jsou výsledky dostupné zatím pouze za 3. čtvrtletí 2022. V tomto období produktivita práce vzrostla meziročně o pouhých 0,8%, a k růstu HDP nepřispěla. Hodinová mzda ve stejném období ale vzrostla o 3,2%, tedy 4x rychleji. Opačný poměr by inflaci částečně pohltil, ale pokud roste mzda 4x rychleji než produktivita, jde spíše o proinflační scénář. 

Ke zhoršení vývoje v USA by mělo dojít v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku, kdy se čeká mírná recese (vliv globálního ochlazení, vysokých sazeb FEDu a s tím související očekávané zhoršení na trhu práce).

Trh práce ale zatím zůstává silný. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhl v minulém týdnu opět hodnoty pod 200 tisíc (186 tisíc). Připomeňme, že hodnota nižší než 250 tisíc znamená silný trh práce (a proto ten růst mezd rychlejší než produktivita práce).  

U nás  byly hlavním tématem zejména prezidentské volby, jejichž dopad na ekonomiku je téměř nulový. Největší vliv prezidenta na ekonomiku spočívá v tom, že vybírá a jmenuje bankovní radu České národní banky. Jelikož mají členové rady šestiletý mandát, a ze sedmičlenné rady bylo jmenováno šest členů vloni prezidentem Zemanem, končí jejich mandát až v polovině roku 2028, případně začátkem roku 2029, tedy po funkčním období nového prezidenta. 

Ve svém rozhovoru pro deník E15 připomíná viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, že na politiku levných peněz musíme na dlouho zapomenout. Jinými slovy, roh hojnosti s levnými penězi a dostupnými úvěry na delší dobu vyschnul.  Dále paní Zamrazilová připomíná, že inflaci “nakoply” příliš štědré příspěvky vlády během COVIDu, kdy lidé i firmy dostaly peníze za nevyrobené zboží a neprovedené služby (tím najednou bylo více peněz než zboží). Inflaci přiživuje i výše státního schodku (úroky ze státního dluhu budou napřesrok kolem 80 miliard korun a tři čtvrtiny úroků se dostanou zpátky přes banky do oběhu což je to silný inflační impuls), a pokud se mají veřejné finance vyrovnat, bude potřeba zvýšit daně ukončuje rozhovor paní viceguvernérka. 

Stále více analytiků navyšuje své předchozí odhady letošní inflace, a předpokládají, že letošní inflace bude opět dvouciferná. Nejvyšší odhad inflace pochází od analytiků Komerční banky (v říjnu 12%, nyní 12,9%), ministerstvo financí zvýšilo  listopadový odhad inflace 9,5% nyní na 10,4%. Ze zahraničních institucí v tomto měsíci prognózuje Česku letošní dvouprocentní inflaci banka ING, a to na úrovni 10,2% To, že se nyní množí odhady dvouciferné letošní tuzemské inflace, naznačuje, že vzestup hladiny spotřebitelských cen v ČR je neústupnější, než se zdálo ještě loni na sklonku roku.

Na Slovensku v loňském roce překročila míra zadlužení státu 60 % HDP, a proto se země ocitla v pátém, nejtvrdším pásmu sankcí za překročení dluhové brzdy. Těmi hlavními sankcemi jsou (snížení výdajů v letošním roce oproti schválenému rozpočtu o 3 % a sestavení vyrovnaného rozpočtu pro rok 2024. Jak si s těmito sankcemi Slovensko poradí, může být pro nás inspirací pro následující roky.

Jsme totiž jediná země v EU, která aktuálně zvyšuje svůj dluh vzhledem k HDP (tedy dluh roste rychleji, než naše HDP).  Pokud bude tento trend pokračovat, mohou nám agentury zhoršit rating a tím prodražit obsluhu  státního dluhu, čímž se k dluhové brzdě přiblížíme rychleji, než očekáváme.