Ekonomické události v pátém týdnu roku 2023

ECB, FED i britská centrální banka na rozdíl od ČNB dále zvyšují úrokové sazby, přitom ČNB zvýšila odhad letošní inflace na 10,8%. Co dalšího přinesl pátý týden roku 2023 a co to pro nás může znamenat?    

Nejsledovanější událostí končícího týdne bylo zasedání měnového výboru (FOMC) americké centrální banky (FED). Patrně nikdo nepochyboval o tom, že banka zvedne sazby o 0,25% (k čemuž skutečně došlo, a základní sazba je v pásmu 4,5 - 4,75%), trhy s napětím očekávaly vytyčení dalšího zvyšování sazeb. Jak to tak bývá, konkrétní data jsme se nedozvěděli. Šéf FEDu, Jerome Powell, na tiskové konferenci uvedl, že protiinflační opatření začala přinášet své ovoce, na druhou stranu připoměl, že inflace je stále vysoko nad inflačním cílem, a je potřeba více důkazů k tomu, že inflace je skutečně na ústupu. 

To, že si americká inflace možná vzala jen oddychový čas potvrzují minimálně dva údaje. Prvním je růst źadlužení Američanů prostřednictvím kreditních karet. To v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostlo o 18,5% na rekordních 930,6 miliard dolarů, a to bez ohledu na to, že aktuální úročení takovýchto půjček se pohybuje těsně pod 20%. Přílišné zadlužování domácností bude zvyšovat politický tlak na zlevňování úvěrů, a/nebo na růst mezd. Obojí inflaci přiživuje. Druhým inflačním nebezpečím je stále enormně silný trh práce - v lednu vzniklo 517.000 nových pracovních míst (čekalo se 187.000). Nezaměstnanost klesla na 3,4%. Takto nízkou nezaměstnanost měly USA naposledy v roce 1969 (tedy na začátku inflačního období sedmdesátých let). 

Ekonomika Velké Británie prochází nejtěžší zkouškou za minimálně posledních 10 let. Měnový výbor britské centrální banky zvedl hlavní úrokovou sazbu již po desáté za sebou na 4%, Sazba tak dosahuje nejvyšší hodnoty od roku 2008. Zastavení přílivu levných peněz spolu s vysokou inflací snižuje životní úroveň Britů a je tedy logické, že narůstá sociální napětí. V končícím týdnu vyšlo do ulic více než půl milionu učitelů, státních úředníků a zaměstnanců veřejné dopravy. Jedná se o největší stávku státních zaměstnanců od roku 2011. 

Česká ekonomika v posledním čtvrtletí poklesla proti třetímu čtvrtletí o 0,3% a , meziročně pak vzrostla o 0,4%. Jedná se již o druhý mezikvartální propad HDP a česká ekonomika se tedy ocitla v technické recesi. Na pokles HDP působily zejména klesající maloobchodní tržby, které v říjnu a listopadu poklesly reálné o více než sedm procent meziročně. 

ČNB narozdíl od FEDu, ECB i britské centrální banky úrokové sazby na svém únorovém zasedání sazby nezvýšila, a to i přesto, že upravila svůj odhad letošní inflace na 10,8% (předchozí odhad byl 9,1%). Zároveň ČNB zhoršila svůj odhad vývoje státního dluhu. Schodek veřejných financí očekává na úrovni 4,5% HDP (původně 3,9% HDP) a celkově by měl vzrůst státní dluh na konci roku 2023 na 44,1% HDP (původně 42% HDP). 

Lednový schodek českého státního rozpočtu činil 6,8 miliardy korun. Zajímavé je, že inkaso daně z přidané hodnoty meziročně rostlo “jen” o 6%, tedy výrazněji pomaleji než inflace. To je dáno mimo jiné i poklesem spotřeby domácností. Na straně výdajů dramaticky vzrostly náklady na obsluhu státního dluhu (úroky), a to z 1,9 milliard na 9,8 milliard korun. Nárůst nákladů je dán zejména vyplacením úroků protiinflačních dluhopisů. 

Rostoucí ceny snižují schopnost domácností odkládat si peníze stranou na horší časy - zhruba 480 tisíc domácností v Česku není v současnosti schopno vytvářet jakoukoli finanční rezervu. Z těchto 480 tisíc domácností si 320 tisíc rezervy v minulosti tvořilo. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů.

Přestože inflace v eurozóně poklesla v lednu na 8,5% (v prosinci 9.1%), zvýšila evropská centrální banka svou základní sazbu o 0,5% na 3%, což je nejvyšší hodnota od listopadu 2008. V prohlášení vedení ECB naznačilo, že v březnu bude sazby zvedat opět o 0,5%, a od začátku dubna bude ECB z trhu stahovat měsíčně 15 miliard Euro. Důvodem pro razantní postup ECB je neslábnoucí jádrová inflace, která  zůstala beze změny na 5,2%.   

Minimálně u dvou velkých technologických firem jsme byli v končícím týdnu svědky negativních zpráv. První byla od Meta Platforms (majitel mimo jiné společnosti Facebook, Instagram, WhatsApp), jejíž čistý zisk se za čtvrté čtvrtletí meziročně snížil o téměř 60%  Druhá negativní zpráva přišla od společnosti Amazon, která ve čtvrtek uvedla, že by její provozní zisk v tomto čtvrtletí mohl klesnout na nulu.  Nepotěšila ani společnost Alphabet (Google), jejíž zisky zaostaly za očekáváním analytiků. 

Loni stoupla poptávka po zlatě o 18% a byla nejvyšší od roku 2011. Zlato kupovali v první řadě centrální banky (meziročně o 152% více) a byla nejvyšší od roku 1967 - celkem 1.136 tun. Z řad retailových investorů byli velmi aktivní Němci, kteří loni nakoupili zlata o 13% více než v roce 2021 - celkem 196 tun.