Ekonomické události u nás i ve světě v 48. týdnu

Americká centrální banka patrně zpomalí tempo zvyšování úrokových sazeb, bude jit následovat i ta evropská? Přejdeme z inflace do recese? Tomu a dalším tématům se věnuje následující článek

Nejdůležitější událostí končícího týdne bylo pro akciové trhy středeční vystoupení Jerome Powella, guvernéra americké centrální banky. Pan Powell připustil, že v prosinci pravděpodobně zpomalí americká centrální banka tempo zvyšování úrokových sazeb z 0,75% na 0,5%. Během středečního obchodování vystřelily akciové trhy po této zprávě téměř kolmo vzhůru (technologický index NASDAQ, nejcitlivější na výši úrokových sazeb, si během středy připsal téměř 5%). Indexům tento den stačil, aby za celý týden vykázaly růst, byť zbývající čtyři dny klesaly. Investoři ponechali bez povšimnutí to, že Jerome Powell uvedl, že sazby porostou sice pomaleji, ale patrně výše, než kolik byla zářijová prognóza (což by mělo být negativním signálem pro akciové investory).  Tato epizoda ukazuje, jak moc si akcioví investoři nedokáží připustit, že by akcie mohly dlouhodobě klesat, a chytají se jakéhokoliv pozitivního signálu. 

Průzkum filadelfského Fedu ukazuje, že podle analytiků (Survey of Professional Forecasters) bude ekonomika v USA za 12 měsíců v recesi s pravděpodobností téměř 45%. Jde o nejvíce očekávanou recesi v historii měření. 

To, že by ekonomika USA  mohla sklouznout do opravové recese, ukazují i tzv předstihové ukazatele (index nákupních manažerů PMI - jeho hodnota nižší než 50 znamená pokles ekonomické aktivity). Index PMI pro zpracovatelský sektor (výroba) v listopadu poklesl na 47,6 bodů. Stalo se tak poprvé od roku 2020, kdy index poklesl vlivem COVIDových uzávěrek. 

Na druhou stranu zůstává americký pracovní trh stále napjatý - tamní ekonomika vytvořila v listopadu 263.000 pracovních míst (očekávalo se 200.000), a registrovaná nezaměstnanost se stále drží na nízké hodnotě 3,7%. V říjnu rostly příjmy američanů meziměsíčně o 0,7%, což je výrazně více, než byl říjnový meziměsíční růst inflace (0,4%). Tyto údaje ukazují, že se amerika bude zbavovat inflace možná pomaleji, než jsou si investoři ochotni připustit.

České předstihové ukazatele jsou výrazně horší, než ty americké. Průmyslový PMI index klesl v listopadu na hodnotu 41,6 a česká výroba klesá již šestý měsíc po sobě.  Vynecháme-li COVIDové období (rok 2020), byl tento index níže jen na přelomu let 2008 a 2009. 

Přes tuto negativní zprávu rostla česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně o 1,7% (více, než trh čekal). Mezikvartálně se ekonomika propadla o 0,2% (méně než byla očekávání trhu). 

Naše domácnosti ve třetím čtvrtletí snížily meziročně svoji spotřebu o 5,9%, a o 3,2% v porovnání s druhým čtvrtletím (což citelně přispívá k zpomalení růstu ekonomiky). 

ČNB zveřejnila vybrané základní body své Zprávy o finanční stabilitě. Podle propočtů ČNB byly v polovině letošního roku ceny bytů v ČR zhruba o polovinu nadhodnocené v tom smyslu, že byly o cca 60 % vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmů mediánové domácnosti, a o cca 40 % vyšší, než by odpovídalo požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti. 

Inflace začala zpomalovat v celé eurozóně. V listopadu zpomalila z říjnových 10,6% na rovných 10%, a to patrně i díky vládním opatřením proti energetické drahotě. Otázka je, co se stane, až tato opatření přestanou působit. Stejně jako ve Spojených státech, i v Evropě očekávají investoři, že evropská centrální banka zpomalí tempo zvyšování sazeb z 0,75% na 0.5%. 

Ekonomika zpomaluje i v Číně. Podle dat čínského statistického úřadu dosáhl předstihový ukazatel PMI pro výrobní sektor hodnoty 48 bodů, a ve službách dokonce pouze 46,7 bodů. Vše naznačuje, že čínská ekonomika poroste letos nejspíše tempem kolem 3%, což by byl nejhorší výsledek za několik posledních dekád. 

Na oslabující dolar a rostoucí obavy z recese reagují ceny zlata i stříbra, které v posledních týdnech rostly. Cena unce zlata se pohybuje nad 1.800 USD, a vše nasvědčuje tomu, že se cena zlata odrazila ode dna 1620 USD za unci z počátku listopadu. Cena stříbra (které představuje zajímavou “směsku” investičního a průmyslového kovu) se ze zářijových minim (17 USD za unic) vyšplhala nad 23 USD za unci na konci tohoto týdne. 

Investování do zlata podpořila ve svém výhledu i Bank of Amerika. Podle jejího výhledu se cena zlaté unce příští rok ustálí na 2.000 USD. Obdobně se banka dívá na amerických trh státních dluhopisů (které můžeme i my nakoupit na sekundárním trhu), které by měly růst již v prvním pololetí příštího roku. Vzhledem k tomu, že nakupovat akcie doporučuje banka z při indexu S&P500  3000 - 3300 USD (aktuální hodnota je přes 4000 USD), dá se z doporučení vyčíst, že analytici banky očekávají na akciích další propad.