Ekonomické události 50. týdne

Centrální banky zvedaly (kromě té české) úrokové sazby o 0,5%. Co zvedání sazeb doprovázelo a jaká je kde inflace se dozvíte v tomto článku

Končící týden byl proti těm předchozím nabitý ekonomickými událostmi. Tou nejdůležitější bylo bez pochyby zveřejnění americké inflace a následné zasedání americké centrální banky (FED). Americká inflace klesá pravidelně již od letošního června, a v listopadu klesla z říjnových 7,7% na 7,1% (trh očekával 7,3%). Rovněž zpomalila tzv jádrová inflace (bez cen energií a potravin), a to na 6%  (v říjnu 6,3%). 

Na svém zasedání zvedla americká centrální banka dle očekávání sazby o 0,5%. Výrazně důležitější bylo ale zveřejnění nové prognózy FEDu ohledně dalšího vývoje americké ekonomiky. Podle ní má americká ekonomika příští rok růst tempem 0,5%  (v září byl odhad 1,2%), Inflace zůstane nad cílem 2% přinejmenším do konce roku 2025, a do konce příštího roku se bude pohybovat nad 3%. Sazby by měly dosáhnout maxima těsně nad 5% během příštího roku, na 4,1% klesne až v roce 2024 a v roce 2025 dosáhne 3,1%. Zástupci FEDu také očekávají, že nezaměstnanost do konce roku 2023 dosáhne 4,6%, a na této úrovni setrvá podle predikce až do roku 2024. V září byl odhad nezaměstnanosti 4,4%.  Jakkoliv tato čísla vypadají “hrozivě”, jsou ve srovnání s předchozími krizemi velmi nízká (ještě v roce 2000 byly sazby 3% považovány za nízké, a po zkrocení inflace v letech 1971 - 1980 přesáhla nezaměstnanost v roce 1982 deset procent). 

Zajímavé je, že historická data jsou horší než je současná “černá” predikce banky, ale dluhy, a to zejména ty státní, dosahují nových maxim. Například schodek státního rozpočtu Spojených států v listopadu dosáhl rekordní výše - $249 miliard dolarů - o 30% vyšší, než vloni. 

Pokles podnikatelské aktivity ve Spojených státech v prosinci podle předběžných indexů nákupních manažerů (PMI) nabral na síle. Kompozitní PMI se snížil na 44,6 bodu z 46,4 bodu v listopadu, dílčí index pro výrobu klesl na 46,2 bodu z 47,7 bodu v listopadu (odhad: 47,7 bodu) a ukazatel pro sektor služeb sestoupil na 44,4 bodu z 46,2 bodu v listopadu (odhad: 46,8 bodu). Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu. 

Vše nasvědčuje tomu, že americká ekonomika vstupuje do recese. Před tou varovala i americká ministryně financí Janet Yellenová, která řekla, že americký ekonomika by mohla v roce 2023 čelit recesi. Zároveň se však vyjádřila, že recese je v této fázi vývoje prospěšná.

U nás měly události opačný směr, než ve Spojených státech. ČNB ponechala sazby na 7% (za což ji při jmenování nových členů bankovní rady pochválil prezident Zeman). Naše inflace se opět vrátila k růstu a dosáhla hodnoty 16,2%. Tedy přesněji, pokud by statistický úřad metodicky nevyužil vládního úsporného tarifu, byla by říjnová inflace 18,8% a ta listopadová 19,8%. Ani tento údaj by ale nebyl správný - v loňském listopadu byly ceny uměle sníženy minulou vládou o odpuštěné DPH za elektřinu a plyn. Takže díky vládním zásahům vlastně nevíme, jakou inflaci skutečně máme. Jediné, co je skutečně evidentní, je růst cen potravin, který denně cítíme při běžných nákupech. 

Růst cen potravin bude patrně dále pokračovat vysokým tempem, neboť ve výrobě rostou nejrychleji ceny zemědělských výrobců (meziročně o 29,9% a meziměsíčně o 2,8%). Naproti tomu ceny průmyslových výrobců se meziněsíčně snížily o 1% a meziročně rostly “pouze” o 21,3%. 

V končícím týdnu zasedala i evropská centrální banka (ECB). I ta podle očekávání zvedla úrokové sazby o 0,5%, na 2,5%. Jde o čtvrté zvýšení sazeb po sobě, a sazby jsou nyní na nejvyšší úrovni od začátku roku  2009. Zasedání mělo výrazně jestřábí charakter. Prezidentka ECB paní Lagaerdová naznačila, že ECB bude pravděpodobně zvedat úrokové sazby o 0,5% ještě několikrát za sebou. Navíc bude ECB od dubna prodávat svoje portfolio dluhopisů (kvantitativní utahování), a to tempem 15 mld Euro měsíčně. Sice to je výrazně pomalejší tempo než v případě FEDu, ale jde o velký obrat v postupu ECB.  

Na postup ECB zareagovaly zejména italské státní dluhopisy, jejichž výnos se vyšplhal na 4,2%. Vysoké úrokové sazby na dluhopisech v překladu znamenají, že o dluhopisy je minimální zájem, a jejich cena klesá. Itálie se tedy může (v souladu s předpoklady) dostat do problému s financováním svého státního dluhu. 

O 0,5% zvedaly sazby i další centrální banky - britská i švýcarská. I když inflace ve Velké Británii již začala klesat (z říjnových 11,1% na listopadových 10,9%), zvedla v tomto týdnu Bank of England (BoE) sazby opět o 0,5% na současných 3,5%. jedná se o nejvyšší hodnotu od října 2008.  I ve Švýcarsku začala inflace klesat (z letních 3,5% na současné 3%), ale i tak místní centrální banka zvedla sazby o 0,5%, a ty dosáhly celého jednoho procenta.  

Z celého předchozího textu plyne, že banky brzdí inflaci, ale tím i ekonomiku, a že vnímání výše inflace se velmi liší (co bychom dali za švýcarskou tříprocentní inflaci).

Podle Hypomonitoru ČBA vzrostla listopadová hypoteční úroková míra  na 5,96%. I když meziněsíčně v listpoadu vzrostl objem hypoték, meziroční propad se zvýšil z říjnových 82% na 84%. S velkou pravděpodobností bude mít tento pokles v budoucnu za následek pokles cen samotných nemovitostí.