Překvapení na obou stranách Atlantiku - ryhlejší růst inflace v USA než trh očekával, a ne ppříliš očekávané zvyšováíní sazeb evropskou centrální bamkou.
Nejdůležitější zprávou končícího týdne je podle mne vývoj americké inflace, která v srpnu již druhý měsíc po sobě rostla, a dosáhla 3,7% (3,2% v červenci). Inflace mimo jiné rostla nejrychleji za poslední rok, a její tempo překonal očekávání analytiků. Růst byl zapříčiněn zejména zdražením pohonných hmot, které meziměsíčně zdražily o 11,5%. Jádrová inflace poklesla rychleji, než analytici očekávali, a to z červencových 4,7% na 4,3% v srpnu. Pokud se ceny paliv propíší do cen zboží, zvýší to se zpožděním i jádrovou inflaci. A pokud by skutečně stávkovali dělníci tří amerických detroitských automobilek General Motors (GM), Ford a Stellantis (varovná stávka 13.000 zaměstnanců těchto tří automobilek proběhla v pátek), znamenalo by to růst cen ojetých automobilů, který by negativně ovlivnil onu jádrovou inflaci.
Pro nás je na celé kauze důležité zjištění, že zahnat inflaci na 2% je opravdu těžké, a četná prohlášení českých centrálních bankéřů o tom, že se naše inflace začátkem roku 2024 dostane na 2%, lze v kontextu vývoje v USA hodnotit jako přehnaně optimistická. Ostatně se v tomto duchu vyjádřil i bývalý víceguvernér ČNB Mojmír Hampl, když v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že analytici jsou nervózní, jak dopadne lednová inflace, která bude určující pro to, jak bude vypadat příští rok. V lednu totiž mnoho firem přeceňuje svoje produkty a služby, a dopad těchto změn může mít na inflaci značný význam. Zřejmě i proto guvernér ČNB v Nedělní partii na CNN Prima řekl, abychom zapomněli na brzké snižování sazeb, a nečekali, že ČNB sníží sazby v září, říjnu a podobně,
Česká inflace v srpnu dosáhla meziroční hodnoty 8,5% (červenec 8,8%). Pokles inflace byl nejpomalejší v tomto roce, a to zejména díky růstu cen pohonných hmot (které se stejně jako v USA mohou v budoucnu propsat do cen dalšího zboží a služeb).
Evropská centrální banka proti očekávání trhů na svém zářijovém zasedání opět zvýšila sazby, a to nejdůležitější sazbu na 4,5% - šlo již o desáté zvýšení sazeb v řadě, úrokové sazby ECB jsou nejvyšší od léta 2001. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o poslední zvyšování sazeb v tomto cyklu. Potvrdila to i guvernérka ECB Christine Lagarde, která na tiskové konferenci uvedla, že se diskuze o sazbách se přesouvá do úrovně, jak dlouho zůstanou zvýšené, než jak budou vysoké. Nová markoekonomická studie ECB zvýšila odhad inflace na letošní i příští rok o 0,2% (5,6% v 2023, 3,2% v 2024), a zároveň snážila o 0,2% odhad hospodářského růstu eurozóny na rok 2023 (z 0,9% na 0,7%) a o 0,5% na příští rok (z 1,5% na 1%). Pokles letošního růstu je podpořen očekávaným poklesem německé ekonomiky o 0,4% (svaz německého průmyslu BDI), což je vzhledem k naší závislosti na Německu velmi špatná zpráva.
Průmyslová výroba v eurozóně byla v červenci oproti červnu (po sezónním očištění) nižší o 1,1 %; meziročně šlo o pokles dokonce o 2,2 %. Objem průmyslové výroby se tak opět vrátil na úroveň, kde byl před dvěma a dokonce i před pěti lety. Česko na tom bylo ještě o něco hůř než eurozóna (meziroční snížení o 2,6 %), Tyto údaje ukazují, že zvýšené sazby se již propsaly do ekonomiky a léčba příčin inflace je v běhu.
Léčbu inflace dokumentuje i pokles na hypotečním trhu - díky levným hypotékám v minulých letech rostly ceny nemovitostí závratným tempem. Lze tedy očekávat, že se při poklesu poskytnutých hypoték tento trend změní.
Podle pravidelných týdenních statistik americké hypoteční asociace MBA se celková poptávka po hypotékách v uplynulém týdnu snížila o dalších 0,8%. Pokles byl již 7. v posledních 8 měsících a celkově se nyní poptávka nachází nejníže od roku 1996.
V České republice se meziročně objem nových hypoték propadl o 8,8% a proti roku 2021 poklesl dokonce o 73,4%.
