Ekonomické události 33. týdne

Končící týden nebyl úplně nabitý ekonomickými makry, ale i tak přinesl zajímavé informace, rozbory, zápis ze zasedání americké centrální banky,  Pojďme se podívat, na hlavní hybatele trhů

Růst cen českých průmyslových výrobců dosáhl v červenci 0,3 % meziměsíčně a 26,8 % meziročně. Trh čekal meziroční inflaci 27,8 %. V meziměsíčním vyjádření rostly ceny v odvětví výroby energií a potravin. Proti růstu působil pokles cen ropy, kovů nebo některých materiálů. Zde se již projevuje utlumená globální poptávka a obava z následujícího vývoje světové ekonomiky

Ceny zemědělských výrobců meziměsíčně klesly o 3,6 %, a to zejména díky poklesu světových cen obilovin po dohodě o vývozu ukrajinského obilí. Nicméně meziročně jsou ceny zemědělských výrobců vyšší o 39,8 %. 

Ministerstvo financí zveřejnilo výhled na další vývoj české ekonomiky. Podle něj by ekonomika  měla projít ve druhém pololetí mírnou (bližší údaj jsem nenašel) recesí, nicméně HDP by mělo za celý rok 2022 vzrůst o 2,2%. Letošní celoroční inflace by měla dosáhnout 16,2%. V roce 2023 by růst měl zpomalit na 1,1%, a celoroční inflaci očekává ministerstvo na úrovni 8,8%. Asi není potřeba připomínat, že výhledy se průběžně zhoršují. 

V červenci poskytly banky a stavební spořitelny hypoteční úvěry za 11,9 mld. Kč, což je proti červnu pokles o více než třetinu. Meziroční propad hypoték tak činí  73 %. Vyplývá to ze statistik ČBA Hypomonitor.

Na konci týdne dosáhla cena elektrické energie na burze v Drážďanech nového rekordu - 500 Euro za 1MWh, což je pětinásobek ceny loňského roku. 

Růst cen energií drtí zejména německou ekonomiku, jejíž růst HDP v druhém kvartálu stagnoval, a dá se tedy říci, že balancuje na hraně recese. Podle německého ministerstva financí je další výhled velmi nejistý. Nálada mezi německými investory a analytiky propadla v srpnu více, než se čekalo. 

Inflace v eurozóně v červenci zrychlila z červnových 8,5% na 8,9%. Podle odhadů by inflace měla vrcholit v září na hodnotě 9,6%.  Vysoké inflaci odpovídají reakce z ECB. Členka výkonné rady ECB Isabel Schnabelová řekla, že se za poslední týdny prognóza inflace nezlepšila. To by mohlo implikovat růst sazeb v září o 25-50 bazických bodů. 

Mezičtvrtletní růstHDPve druhém čtvrtletí podle předběžného odhaduEurostatunad očekávání zrychlil (+0,7 %), meziročně HDP vzrostlo o 4 %.  Další výhled již tak optimistický není. Index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu je pod hodnotou 50, zejména díky poklesu nových objednávek.Maloobchodní tržbyklesly v červnu meziměsíčně, i meziročně. V eurozóně tedy narůstá riziko recese i bez přerušení dodávekplynu z Ruska. 

V Británii inflace po 40 letech přesáhla hodnotu 10% - v červenci meziročně spotřebitelské ceny narostly o 10,1% - nejvíce od roku 1981. Inflace je vyšší než v ostatních velkých ekonomikách, a do konce roku by měla vystoupit na 13%. 

Ve středu byl zveřejněn zápis z červencového zasedání americké centrální banky (FEDu), a ukazuje na polarizaci názorů členů měnovového výboru (FOMC) jakým tempem by mělo dále pokračovat zvyšování sazeb. Část členů se obává, aby inflace nezakotvila v americké společnosti, a navrhuje dokonce zvýšit tempo zvyšování sazeb. Druhá skupina se naopak obává, že zvyšování sazeb o 75 procentních bodů je příliš razantní, a volá po jeho zvolnění. Proti tomuto pohledu mluví stále napjatý trh práce (za  minulý týden bylo pouze 250 tisíc nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti - analytici očekávali 264 tisíc)..

Zajímavá informace je z trhu se zlatem. Jak na burze drahých kovů COMEX, tak v největším světovém ETF se zlatem SPDR Gold Shares několik měsíců po sobě klesají zásoby fyzického zlata. Jinými slovy, investoři kontrakt na kov dál neprodávají, ale čekají na jeho realizaci, a vyzvedávají si fyzický kov. Na burze COMEX “sklad” poprvé po dvou letech klesl pod 30 milionů uncí, a sklad ETF klesl pod psychologickou hranici 1.000 tun kovu. Tento trend může naznačovat příklon investorů k fyzickým drahým kovům jako pojistce proti očekávané ekonomické nestabilitě.