věří trhy americkému FEDu co se týče snižování sazeb? ČNB poprvé od června 2022 snížila v prosinci sazby krize v Rudém moři je možný zárodek další inflační vlny
Nejen toto najdete v dalším textu
- Americká nezaměstnanost v prosinci nižší, než trh očekával
- Prosincová inflace v eurozońě vzrostla na 2,9 %, jádrová složka poklesla na 3,4 %;
- PMI eurozóny nadále v negativním pásmu;
- V České republice stouply v listopadu dluhy domácností u bank na 2,24 bilionu korun
- ČNB poprvé od června 2022 snížila úrokové sazby, a to o 0,25 %;
- Schodek českého státního rozpočtu za rok 2023 dosáhl 289 mld. korun;
- Český průmysl nadále zpomaluje
Detailnější pohled
Spojené státy
Ve středu vyšel ve Spojených státech indikátor ISM za zpracovatelský průmysl za prosinec, který dosáhl hodnoty 47,4 bodu. Oproti listopadu tak došlo k mírnému zlepšení, nicméně hodnota stále zůstává pod 50 body. Jinými slovy podle tohoto ukazatele průmyslová aktivita v USA v prosinci klesala, nicméně oproti listopadu o něco nižším tempem. Celkově tak lze brát data spíše, jako další ze signálů ochlazení americké ekonomiky.
Trhy nevěří FEDu, a čekají rychlejší snižování sazeb, než FED deklaruje. Tržní výhled amerických sazeb aktuálně pracuje s poklesem sazeb v tomto roce o 1,50 %, přičemž první snížení o čtvrt procentního bodu je plně zaceněno pro březen (pravděpodobnost 60 %). Očekávaný pokles sazeb je 2x větší než odhad FEDu (0,75 %), a o snižování sazeb v březnu se v zápisu z jednání FEDu nic nepíše. Trh patrně na rozdíl od FEDu nevěří v hladké přistání (tj. zahnání inflace bez recese), a čeká, že v případě recese FED sazby sníží rychleji, aby ekonomiku zachránil a to i za cenu možného obnovení inflace. Více podcast Rolanda Ižipahttps://www.youtube.com/watch?v=VxDlAVbmH4E&pp=ygUNUm9sYW5kIEnFvUlQIA%3D%3D
Nezaměstnanost v USA je stále nízká (3,7 %), a i počet nově vytvořených pracovních míst je stále vysoký (216 tisíc v prosinci). Nicméně proti loňskému roku je počet nových pracovních míst ve všech měsících nižší, což indikuje možný nástup recese v USA.
Evropa
Prosincová inflace v eurozóně podle předběžných odhadů vzrostla v souladu s očekáváním trhů o 2,9 % meziročně oproti 2,4 % v listopadu. Jádrová inflace vzrostla o 3,4 % meziročně oproti 3,6 % v listopadu. I když jádrová inflace poklesla, je stále poměrně vysoká, a patrně bude důvodem, proč ECB nebude se snižováním sazeb pospíchat.
Index PMI pro zpracovatelský průmysl, který souhrnně indikuje meziměsíční vývoj v tomto odvětví, dosáhl v eurozóně v prosinci úroveň 44,4. Držel se tak nadále v pásmu (pod 50) meziměsíčního zhoršování situace. V pozadí byl zejména pokles nových objednávek. Ze zjištěných hodnot plyne vysoká pravděpodobnost recese v eurozóně za druhé pololetí 2023.
Nejhorší prosincové hodnoty PMI hlásí Německo (43,3), Francie (42,1) a Rakousko (42). Německo a Rakousko jsou naši významní obchodní partneři, a není tedy divu, že se i náš PMI v prosinci výrazně propadl (viz dále)
Míra inflace v Německu v prosinci podle metodiky Evropské unie zrychlila na 3,8 % z listopadového tempa 2,3 %. Výrazný dopad na míru inflace měly ceny energií. Na vývoj cen energií (meziročně plus 4,1 %) zapůsobil v prosinci 2023 efekt takzvané prosincové okamžité pomoci, kdy spolková vláda v prosinci 2022 jednorázově převzala měsíční platby domácností za plyn a teplo. Podobný efekt, který vidíme i u nás.
Česká republika
Po dvou měsících růstu indexu nákupních manažerů (PMI) v české výrobě přinesl závěr roku 2023 opětovný propad. Index poklesl z listopadových 43,2 bodů na hodnotu 41,8. Proti tržnímu odhadu tak ukazatel nabral opačný směr a namísto mírného zlepšení signalizují data ostřejší pokles. Důvodem je zejména pokles výroby a nižší množství nových zakázek (viz pokles indexu v Německu a Rakousku). Tempo poklesu nových zakázek bylo přitom v prosinci nejrychlejší za poslední tři měsíce a patřilo mezi nejprudší za více než tři a půl roku
Za celý rok 2023 skončí průmyslová produkce patrně v mírném poklesu. (mezi 0,2 % - 0,7 %).
Česká ekonomika ve třetím loňském čtvrtletí silně klesla. V pořadí třetí a zároveň konečný odhad přinesl revizi mezičtvrtletního poklesu tuzemského HDP v Q3 23 z -0,5 % na -0,6 %. Kromě spotřeby vlády mezičtvrtletně klesaly všechny složky. Slabá data z reálné ekonomiky společně s umírněnou cenovou dynamikou byla pravděpodobně pro bankovní radu ČNB hlavním důvodem, proč po delší době otálení před Vánoci rozhodla o snížení úrokových sazeb o 0,25 %. Rozhodnutí snížit sazby bylo jednomyslné (pro hlasovalo všech 7 členů bankovní rady).
Státní rozpočet skončil loni v deficitu 289 mld. korun (4,0 % HDP). Ve druhé polovině roku pomohla rozpočtu řada jednorázových opatření, která stlačila schodek a pomohla více než splnit plánovaný schodek 295 mld. Korun. Schodek byl meziročně nižší o 72 mld. korun a šlo o nejlepší výsledek rozpočtu za poslední 4 roky. Osobně nevidím moc důvodů k oslavám - v předcovidovém roce 2019 byl schodek státního rozpočtu 28,5 miliard Kč (tedy cca jedna desetina současného schodku)
V České republice stouply v listopadu 2023 dluhy domácností u bank o 7,3 miliardy na 2,244 bilionu korun. Zadlužení firem kleslo o 14,7 miliardy na 1,345 bilionu korun. V meziročním srovnání dlužily domácnosti o 102,5 miliardy korun více. Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016.
Různé
Krize v Rudém moři, kde jemenští rebelové už týdny útočí na obchodní lodě, dále prodražuje námořní dopravu a podle analytiků může přispět i k růstu inflace. Mezinárodní námořní organizace (IMO) ve středu uvedla, že nejméně 18 námořních dopravců už své lodě přestalo posílat přes Rudé moře a z bezpečnostních důvodů posádkám nařizují delší trasu, a sice kolem mysu Dobré naděje na jihu Afriky.
V posledních týdnech tak dopravci odklonili plavidla s nákladem zboží celkem za více než 200 miliard dolarů. Jde o lodě, které měly využít trasu vedoucí Rudým mořem a dál přes Suezský průplav. V námořní dopravě to je klíčová dopravní tepna.
Globální obchod se tak ocitl v dokonalé bouři - prakticky denně se zvyšují sazby za přepravu, objevují se dodatečné poplatky a různé příplatky, čas dodání zboží se protahuje a hrozí, že výrobky určené k prodeji na jaře a v létě dorazí do obchodů pozdě (například cena přepravy lodního kontejneru z Číny na východní břeh Spojených států ze během pár týdnů zvýšila o 55%).
Situace je podobná postcovidovým logistickým problémům, které akcelerovaly odeznívající inflaci. Krize v Rudém moři může znovu roztočit inflaci varuje investiční ředitel společnosti Bleakly Financial Group Peter Boockva
Investice
Lednové otevření akciových trhů bylo doprovázeno prudkým propadem akcií firmy Apple (5,9 %). Proč je důležité se dívat na akcie této firmy? Akcie Applu se podílejí více než 7,5 % na hodnotě nejširšího amerického akciového indexu S&P 500, a podle tržní kapitalizace se jedná o největší americkou společnost. Výkyvy ceny těchto akcií mají bezprostřední dopad na cenu tohoto indexu, který je součástí mnoha fondů. Z trhu přicházejí totiž znepokojivé zprávy o ochladnutí zájmu jak o tablety (tedy i o iPad), tak i o telefony iPhone. Kromě toho jsou akcie této firmy poměrně drahé měřeno poměrem k zisku. Poměr P/E (cena akcie/zisk na akcii) byl v roce 2014 těsně nad 11, začátkem tohoto roku byla hodnota poměru P/E téměř 30. Během posledních deseti let rostla tedy cena akcie Applu téměř 3x rychleji, než ziskovost společnosti. Tento trend byl společný mnoha technologickým firmám. Pokud v rámci léčby inflace akcioví investoři procitli, budeme v tomto roce svědky korekce mnohých amerických akcií.
Cena zlata se zřejmě definitivně zabydlela nad 2000 USD za trojskou unci, a narůstá počet investičních společností doporučujících zlato jako vhodnou investici (napříkladhttps://www.investicniweb.cz/videoteka/macek-conseq-im-v-ramci-komodit-verime-zlatu-i-rope-odvetvi-je-podinvestovane-zluty-kov)
