Expedice England 2007 (2.část)

První den naší expedice se pomalu chýlil ke konci a stejně tak, jako anglickému dni, tak i nám docházely síly. Zvolnili jsme proto … jen jsme se procházeli po ulici, která byla plná divadel. Začali jsme vnímat, že nejsme v tak divošské zemi, jak se zprvu zdálo. Lidé zde byli najednou vnímavější. Do Anglie nás netáhly pamětihodnosti, my jsme chtěli poznat, jak se v této zemi opravdu žije.

Tlacenice pod divadlemDavid Adámek

Co se nám nepovedlo na The Mall, povedlo se u jednoho z divadel. Před divadlem stál shluk lidí a všichni netrpělivě čekali. Neměli jsme ani tušení na co nebo koho čekají, ale přistoupili jsme na jejich hru a také čekali. Vedle mě stála malá holčička s jakou si barevnou fotografií, měla výraz fanynky Lunetiku a nedočkavě pokřikovala. Cítili jsme se nepatřičně, protože jsme neměli žádnou fotografii k podpisu. Abychom zapadli, také zvolali několik hesel jako ostatní…Nervózní černoch v černých brýlích odstrkoval vášnivé fanoušky. Když už nás pomalu hra na fanoušky “kohokoliv“ přestávala bavit, tak se objevil. Byl to sám velký Lee Meat! Všichni se hrnuli pro podpis a tento mladý muž je ochotně rozdával. Emoce se daly krájet. Pro nás divadlo skončilo, pro jiné začalo. Později jsme zjistili, že onen Lee Mead je hvězdou muzikálu Lion King, který právě frčí v Londýně.

Trochu nás zarazil velký počet lidí, kteří nám neustále nabízeli noviny zdarma. U nás je to samozřejmě také běžné, ale kdybychom si vzali noviny od každého, asi bychom je vezli domů dvojkolákem. Nejprve jsme si je ochotně brali, protože jich je nespočet druhů…později jsme je sami rozdávali.

Zamířili jsme do Covent Garden místa umělců. Potuluje se tu mnoho pseudoumělců a podivínů. Hrají na různé nástroje, podlézají pod laťkou, která stojí na lahvích od piva (viz foto z 1.části), kouzlí…no prostě se to tu hemží a je to zajímavé. Nejvíce nás zaujal jakýsi indický kouzelník, který ale vůbec neuměl kouzlit. Stále pobíhal v kruzích a klepal do jakéhosi kalíšku…ty umělci :) .

Začalo se stmívat a my se rozhodli, že si ještě projdeme Soho cestou domů. Tato původně čínská čtvrť svou čínskost ztratila někde po cestě časem. Jsou zde již převážně luxusní obchody, ale trochu toho čínského přeci zbylo. Když jsme procházeli jednou z nejdražší ulic v Londýně Carnaby street, překvapilo nás, jaký bordel (ne nepořádek, ale bordel) zde na večer panuje. Před každým z obchodů jsou ohromné haldy odpadků v igelitových pytlích. Ty do rána samozřejmě zmizí, ale večer to žádná romantika teda není.

Unavení jsme padli do postelí…

Co nás čeká zítra?

pokračování příště…