Muslimská komunita musí skončit se shovívavostí

Ač většina Evropské muslimské komunity žije v poklidu, má vnitřní problém s překrucováním svého vlastního náboženství, které ohrožuje ostatní (včetně muslimů samých) a tím zároveň ztrácí svůj obraz i vlastní legitimitu a možná i identitu. Bylo by pokrytecké a trochu i hloupé říkat, že terorizmus posledních let nesouvisí s Islámem. Kolik teroristů odvolávající se na Buddhismus nebo Hinduismus v nedávné době spáchalo velký teroristický čin?

Je tomu bohužel tak, že většina teroristických akcí z posledních let se odvolává na Islám a muslimská komunita to musí začít sama aktivně řešit. Nestačí pouze atentáty „rezolutně odsoudit“, to je jistě správné, ale je to málo. Je třeba si otevřeně říct, že muslimská komunita přistupuje poněkud shovívavě před projevy radikalizmu uvnitř své komunity. Tím se před svým okolím diskredituje a ostatní pak mají tendenci nedělat rozdíly mezi muslimy.

Muslimská komunita by se měla aktivně podílet na vnitřní očistě. Jinak riskuje izolaci, stigmatizaci a roztočení kolotoče násilí mezi ní a okolním světem. Pokud se takový začarovaný kruh násilí a nenávisti roztočí, není již cesty zpět. Lidé pak mají tendenci méně vyšetřovat a přemýšlet, tím se pak otevírají dveře radikálním a bláznivým řešením. Stejně tak jako psycholog radí svému pacientovi na začátku jejich sezení, aby si problém přiznal, protože to je začátek k jeho řešení, měla by si muslimská komunita připustit, že potřebuje léčbu. I v tomto případě se pacient může uzdravit. Ale jen když on sám bude chtít. Pokud však na její straně nebude vůle, jen těžko obstojí mezi ostatní občanskou společností. Zůstane jen my vs. oni a zmizí my všichni.