Velkorysý extrovert
Dorazil domů s velkou taškou plnou dárků. Na první pohled vše vypadlo promyšleně, jak se na programátora sluší a patří. A protože se ještě musel na zkoušky na druhý den učit, balit kufr, nabídla jsem mu, že mu ty dárky zabalím (balení dárků je koneckonců má oblíbená činnost J). To jsem ale netušila, že mi to zabere tři hodiny a skončím drahně po půlnoci.
„OK“, jen mi řekni, co je pro koho, já si napíšu cedulky a můžeš se jít učit. „Aha, co pro koho je…“, podivil se, jako by s touhle variantou, že každý dárek má svého adresáta, nepočítal, ta myšlenka mne docela pobavila. Za chvíli se však proměnila v realitu. Můj miláček skutečně nakupoval, co se mu líbilo, co by ho potěšilo a tudíž si myslel, že někoho taky potěší a příliš se nezamýšlel nad tím, co komu vlastně dá.
No, ale abych mu nekřivdila, tak jednu výjimku ve své nákupní horečce (no, ona to byla spíš taková zvýšená teplota), přeci jen udělal – u svého pětiměsíčního synovce. Pro něj vybral takovou celkem křehkou dřevěnou vzducholoď, která se pověsí na strop, visí z ní šňůrka, za kterou když taháte, tak se začnou točit nějaká kolečka a celé se to mírně rozpohybuje. Úplně jsem si představila to miminko, které se po tom bude vrhat, až to na sebe strhne, do pusy se to ani dát nedá a když, tak hrozí, že se tím udusí. Přesně s touhle představou jsem se na něj tázavě dívala, jestli to myslí vážně. Myslel, jeho představa totiž byla úplně jiná: jak to někam pověsí, členové rodiny za to budou tahat a to malé se na to bude koukat. Proč ne, pobaví se u toho celá rodina a bonusem pro dítě bude, že ho u toho budou chovat. Prima, zabaleno.
Zbytek obdarovaných napříč pohlavím, sociálním postavením (od staršího synovce, přes kamarády až po bývalého šéfa), s věkovým rozpětím 11 – 70 let a IQ od 90 do cca 140 hodil do jednoho pytle.
A v tom pytli na ně čekalo několik bonboniér, bambusových Člověče, nezlob se!, jedny 3D puzzle (ve tvaru jablka) a Toffifee. Lehce bezradně se na tu hromadu koukal a přemítal, koho všechno vlastně obdaruje, pro kolik lidí to bude a teprve po tom, co si ujasnil, s kým se uvidí, koho chce potěšit dárkem (jasně, že všechny) jsme se jali dávat dohromady, co se komu dá.
Po 45 minutách jsme se k tomu dobrali a já se mohla pustit do balení. Až bylo pozdě, docela jsem si s tím vyhrála, kombinovala barvy, aby to bylo veselé, stříhala cedulky, aby to bylo hravé a našla i režný provázek, aby to bylo i přírodně sladěné. A když jsem tam na půlce gauče (máme velký rozkládací) vyskládala tu dárkovou pyramidu a radovala se z ní, přišla má úžasná polovička se svým sbaleným téměř plným kufrem se slovy. Že neví, kam to všechno dá, a když to tam dá, tak se to určitě zmuchlá.
A já si uvědomila, jak jsou ty hormony zamilovanosti úžasná věc, protože vám umožní toho druhého přes všechny jeho drobné nedokonalosti milovat a shledávat je roztomilými, vtipnými a vůbec se na něj nezlobit.
Olga Daskin
Óda na práci
Pátek večer Elí: „Mami, když mám opravdovou peněženku a v ní ty kartičky (permanentka na vláček na Žofínském ostrově, karta do petcentre) a hodně peněz (15,- Kč), tak to už bych mohla být opravdová maminka, že jo?“
Olga Daskin
Den jako vymalovaný
Je krásné se ráno vzbudit do modré oblohy a svitu slunce, slyšet ve dvoře ptáky zpívat a na okně vidět všechno kvést.
Olga Daskin
Slabost
Ačkoliv si moje děti myslí, že maminka je něco jako polobůh nebo přinejmenším chodící wikipedie, jsem pořád jenom člověk a mám dost slabin. Jednou z nich je bezesporu slabost pro červený hrnek s bílým vnitřkem a nápisem Nescafé.
Olga Daskin
Turecký deník - šílení poprvé
Zatímco v poklidu večeříme v kuchyni a děti si malují v obývacím pokoji, přijde do kuchyně Elí, aby nás sdělila, že Erdík je celej počmáranej – „Takhle“, ukazuje po obličeji, „je celej červenej.“ Za chvíli se přichází Erdík sám pochlubit – červenou barvu má po celý puse a bradě – odkládním se ledabyle od stolu a ptám se ho: „Není to krev, že ne?“, načež z dosavadní úrovně lenochoda přejdu do tempa závodního chrta a v pikosekundě mu stírám tu krev z obličeje a snažím se najít zdroj krvácení.
Olga Daskin
Můj otec je veverka
Fakt. Vlastě jsem to nevěděla celých 35 let, až dneska mi to maminka pověděla a přitom to bylo jasný už dlouho. A začalo to tak nevinně.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Britská učitelka spala s žáky, s jedním otěhotněla. U soudu přiznala „chyby“
O chybách a zničeném snu nyní u soudu v Manchesteru vypráví britská učitelka, kterou policie viní...
Přispěli straníci i známí miliardáři. Kdo dává politikům peníze na kampaň
Premium Eurovolby se blíží a na sítích, v ulicích i debatách právě vrcholí boj o hlasy voličů. MF DNES se...
Honzu jsem neschovával, říká o partnerovi ředitel ČT Jan Souček
Je brněnský patriot, ale když se stal generálním ředitelem České televize, musel se Jan Souček (49)...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Mluvit se bude o jednotě i Ukrajině. Putin přiletěl do Číny na státní návštěvu
Ruský prezident Vladimir Putin přiletěl do Číny na státní návštěvu. Sejde se mimo jiné se svým...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 42
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 941x