Dny se během roku zkracují a prodlužují. To nikoho neudiví. Možná je ale překvapením, že se zdaleka nezkracují a neprodlužují rovnoměrně. Jak je to možné? (délka blogu 5 min.)
Některé dny dělají dojem, že jsou delší než jiné. Ne vždy se to ale dá vysvětlit psychologií. Některé dny jsou totiž skutečně o něco málo delší než bychom čekali. Nejspíše vás nepřekvapí, že za to může… jak jinak… fyzika.
Změny v průběhu roku
Dny se s příchodem podzimu nepříjemně zkracují. Nejprve si asi všimnete, že je ráno déle tma. Také večer se tma dostaví daleko dříve než v létě. Čeho si možná nevšimnete, je fakt, že se zprvu dny zkracují pomaleji, pak rychleji - aby nakonec jejich zkracování znovu zpomalilo.
Nejdelší den máme 21. června - světlo trvá přes 16 hodin. Nejkratší den je v našich končinách 21. prosince. Tehdy je světlo o něco déle než 8 hodin. Rozdíl tedy činí kolem 8 hodin. Kdyby se denní světlo zkracovalo stejnoměrně, bylo by ho každým dnem o 2,5 minuty méně. Tak to ale kupodivu není.
Kolem letního a zimního slunovratu se zkracuje nebo prodlužuje den nejpomaleji. Nejrychleji postupuje změna koncem září a března. Délka světlé části dne se mění o 4 minuty.
To se týká oblasti střední Evropy. Čím dále směrem na sever, tím výraznější jsou změny. Princip ale zůstává stejný. Den se prodlužuje nebo zkracuje nejméně v době, která odpovídá slunovratu.
Kyvadlo
Změny, které probíhají při zkracování nebo prodlužování dne, připomínají tak trochu kyvadlo. To se také pohybuje ve své střední poloze nejrychleji a v obou krajních pozicích se jeho pohyb zpomaluje - až se zastaví úplně. Poté se vydává opačným směrem.
Za všechno může … fyzika
… respektive pohyb těles ve Sluneční soustavě. Země obíhá kolem Slunce po téměř kruhové dráze. Léto a zima (a změny s nimi spojené) vznikají na naší planetě díky sklonu zemské osy. Země přiklání Slunci střídavě svou jižní a severní polokouli. Ta, která je právě přikloněná ke Slunci, dostává více tepla a proto na ní panuje léto.
Je to právě tento specifický druh pohybu, kdo v průběhu roku mění také rychlost, kterou se zkracují nebo prodlužují naše dny. Podobně jako u kyvadla se v krajním bodě zimní nebo letní rovnodennosti zpomaluje změna u délky dne na minimum.
