Jedni ji zbožňují, jiní ji nesnášejí. Viskóza je materiál, který nepatří ani k umělým, ani k přirozeným. Říká se jí - látka chameleon. (délka blogu 5 min.)
Jeden z nejoblíbenějších druhů látek se v průmyslovém měřítku vyrábí už od druhé poloviny 19. století.
Chemický průmysl měl dost času na to, aby výrobu vlákna optimalizoval a modifikoval. Lidská důmyslnost je, jak známo, nekonečná. Není tedy divu, že je dnes viskóza jednou z nejrůznorodějších látek. Viskózová vlákna mají jedinečnou schopnost: umí dnes „napodobit“ téměř jakoukoliv jinou látku. Pokud je to žádoucí, vypadá viskóza jako hedvábí (některé druhy viskózových vláken se přímo nazývají umělé hedvábí), bavlněné materiály, pleteniny, vlna, žakárová tkanina nebo může mít strukturu připomínající len.
Kromě toho se dá viskóza dobře kombinovat i s jinými druhy vláken. Velice často narazíte na směs s bavlnou nebo polyesterem, elastanem nebo ovčí vlnou.
Výroba viskózy
Základní surovinou pro výrobu viskózy je celulóza, tedy přírodní materiál, který se dnes získává především ze dřeva buku, smrku, bambusu nebo eukalyptu.
Ze dřeva se nejprve vyrobí tekutá hmota. Ta pak prochází tryskami s malými otvory, chemicky se sráží a tvoří fragmenty, které se formují do tvaru vlákna. Výsledné nitě se ještě dále upravují, aby měly požadované vlastnosti, suší se a navíjejí se na cívky.
Viskóza je tedy polosyntetický produkt. Z původního přírodního materiálu se chemickým zpracováním stává “umělé” vlákno.
Název viskóza se mimochodem odvozuje právě od výroby tohoto materiálu - jméno má být odkazem na hustou (viskózní) hmotu, která vzniká po chemickém rozpuštění celulózy. Původně se viskóze říkalo hedvábí nebo umělé hedvábí, protože látka, která z ní byla vyrobena, připomínala právě tento ušlechtilý materiál. To se samozřejmě nelíbilo producentům a dovozcům pravého hedvábí, které je daleko dražší. Název tedy musel být změněn podobně, jako se dnes chrání vyhláškou názvy určitých druhů potravin (máslo versus pomazánkové máslo). V USA obdržel materiál jméno rayon. S tímto názvem se můžete setkat dodnes.
Vlastnosti a udržitelnost umělého hedvábí, viskózy
Viskóza je velmi oblíbená - určitě je to nejen díky nízké ceně, ale také kvůli svým zajímavým vlastnostem.
Je tak všestranná, že se používá k výrobě oblečení, ale také k výrobě některých hygienických potřeb, nebo při výrobě nábytku a bytového textilu.
Je měkká, prodyšná, dobře se mísí s jinými vlákny, je lehká, pevná a zároveň poměrně odolná. Neshromažďuje na svém povrchu elektrostatický náboj, což se nedá říct o všech jejích kolegyních z kategorie umělých vláken. To všechno zaručuje, že se bude příjemně nosit.
Látka z viskózy má samozřejmě i několik nepříjemných vlastností. Při praní (hlavně prvním praní) se sráží. Pokud není látka předepraná a ušije se z ní oblečení, nedá se tomu zabránit.
Podobně je na tom oblečení z bavlny nebo lnu. Na rozdíl od vlny, která se sráží jen při příliš mechanicky intenzivním nebo příliš horkém praní, je srážení přírodních vláken typu bavlny nebo lnu a viskózy nevyhnutelné a typické pro první vyprání vláken. V rámci úspor při výrobě oblečení se může stát, že výrobce použije surovou látku. Pokud jste tedy koupili v dobré víře tričko, které je po vyprání o deset procent menší, může za to chamtivost. Ne vaše, ale chamtivost výrobce nebo překupníků. Jsou to často právě oni, kdo tlačí na nákupní ceny oblečení tak, že výrobcům nezbývá než šetřit na nesprávném místě.
Oblečení z viskózy se také lehce mačká. I tomto ohledu se podobá spíše lnu nebo bavlně než umělým vláknům. Má to ale i své výhody. Díky sklonům k deformaci se zmačkaná viskóza dobře žehlí.
Mokrá vlákna jsou k deformacím ještě náchylnější než vlákna v suchém stavu. Látka z čisté viskózy by se měla proto prát opatrně a velké kusy by se neměly věšet na šňůru, ale sušit vleže.
Kontroverzní látka - chameleon
Možná vás překvapila výše zmiňovaná různorodost viskózy. Je ale vlastně úplně logickým následkem způsobu, jakým se viskóza vyrábí.
Na rozdíl od přírodních vláken, která vyrostou v určité podobě, se dají vlastnosti viskózového vlákna v případě potřeby (už během výroby) měnit pomocí chemikálií. Látku lze vyrobit z delších nebo kratších vláken, může být jemnější, pevnější … přesně podle přání zákazníka.
Tím se také vysvětluje, proč je viskóza zároveň silně oblíbená i značně neoblíbená. Záleží na konkrétní zkušenosti s určitým typem látek.
Dalším diskutovaným tématem je ekologie. Na rozdíl od čistě syntetických materiálů, jakým je například je polyester, se při výrobě viskózy nepoužívá ropa. To je (a v blízké budoucnosti jistě i nadále bude) pozitivum.
Při pěstování celulózy pro viskózní vlákna se navíc na rozdíl od pěstitelství bavlny nemusí používat pesticidy. Záměnou bavlny za viskózu tedy odpadá zamoření životního prostředí i podzemní vody.
Ekologičtější získávání suroviny bohužel při výrobě viskózy vyváží použití chemikálií na zkapalnění a následné srážení materiálu.
Přibližně 83 procent výroby viskózy dnes probíhá v Číně, Indii a Indonésii. Nemusíme si dělat žádné iluze. Tamní podmínky nejsou srovnatelné s evropskými standardy. Ochrana životního prostředí je často cizím slovem. Na vině opět není jen chamtivost výrobců - ale také překupníků oblečení.
Díky moderním technologiím se dnes dá vyrobit viskóza, která má lepší vlastnosti a je celkově udržitelnější. Koupíte ji pod názvy lyocell, nebo v minulém blogu zmiňovaný modal. Nic ale samozřejmě není zadarmo. Za ekologii… si musíme připlatit.
