Odkud se vzal Deimos a jak vlastně vypadá měsíc, který doprovází naši sousední planetu Mars? Nové poznatky nám nyní nabídla arabská sonda Hope. (délka blogu ca. 3 min.)
Deimos je vzdálenější ze dvou malých měsíců Marsu. Obíhá po téměř dokonale kruhové dráze s poloměrem 23 459 km (což odpovídá 20 063 km nad marsovským povrchem). Jeden oběh kolem Rudé planety mu trvá 1 den, 6 hodin a 18 minut. Stejně jako pozemský Měsíc má Deimos vázanou rotaci, takže vždy ukazuje planetě stejnou stranu. Jeho oběžná dráha je jen mírně skloněná k rovníku Marsu (o zhruba o 1,79°, což opravdu není velký úhel).
Deimos je také zároveň menší z obou měsíců Marsu. Měří 15 km × 12,2 km × 10,4 km a má průměrnou hustotu 1,471 g/cm3.
Z povrchu Marsu se Deimos jeví jen malou tečkou, se zdánlivým průměrem jen asi dvakrát větším než jaký má Venuše při svém největším přiblížení k Zemi. Pozorovat se z povrchu dá jen opravdu těžko, protože patří také k nejtemnějším tělesům ve Sluneční soustavě.
Vzhledem k nepravidelnému tvaru Deimosu se má všeobecně za to, že měsíc je vlastně asteroidem, který kdysi zachytil Mars ve svém gravitačním poli. Podobný původ by měl mít i větší z obou měsíců, Phobos.
To, co vyzkoumala kosmická sonda Hope, je tedy velkým překvapením.
Hope
Sonda Al-Amal, známá také pod anglickým označením Hope, je vesmírná sonda Spojených arabských emirátů , která obíhá kolem Marsu od 9. února 2021.
Odstartovala 19. července 2020 na nosné raketě H-IIA z japonského vesmírného střediska Tanegašima.
Je to zároveň první meziplanetární vesmírná mise arabského státu. Zkoumala atmosféru a klima Marsu. Měla pozorovat sezónní změny v atmosféře Marsu a také průběh jeho počasí. Když po dokončení základního výzkumu zbylo dostatek paliva, byly spuštěny trysky sondy, takže byla navedena na oběžnou dráhu, která jí umožní několikanásobný průlet kolem málo prozkoumaného měsíce Deimos.
První průlet se konal 10. března. Sonda ho zkoumala pomocí svých tří přístrojů - kamerou, zachycující ultrafialové záření a viditelné světlo, UV spektrometrem a IR spektrometrem.
Ukázalo se, že se marsovský měsíc Deimos skládá z podobného materiálu, jaký známe z povrchu Rudé planety. Pokud by byl zachyceným asteroidem, musel by mít jeho materiál jiné složení.
Musel by například obsahovat větší množství uhlíku nebo organického materiálu, který by byl zřetelný při pozorování při určitých vlnových délkách. Z pozorování je zřejmé, že se u Deimosu nejedná o běžný uhlíkatý materiál, ze kterého se běžně skládají asteroidy.
Deimos - součást Marsu?
Dnes tedy můžeme začít spřádat nové teorie o tom, jak malé měsíce, obíhající kolem Marsu, kdysi vznikly. V úvahu přichází možnost, že se jejich materiál dostal na oběžnou dráhu po dopadu nějakého většího asteroidu na Rudou planetu. Ten mohl nejen vyhloubit velký kráter, jakých na Marsu pozorujeme hned několik, ale přitom mohl také vymrštit větší množství materiálu z povrchu planety na oběžnou dráhu. Na Marsu by k takovým událostem mohlo docházet častěji než na Zemi - Mars má totiž nižší hmotnost a tím pádem také nižší gravitační zrychlení. Úniková rychlost je tu nižší než na Zemi (5 km/s oproti 7,9 km/s).
Měsíce Deimos a Phobos by tak nebyly jen náhodně zachycenými vzdálenými příbuznými Rudé planety, byli by to doslova její “synové”.
Jméno dostal Deimos ostatně po synovi a společníkovi řeckého boha války Area (latinsky se Ares překládá jako Mars).
