Měla naše sousední planeta (Venuše) v minulosti oceán? A proč nemá oceány dnes? (délka blogu 3 min.)
Venuše nejspíš nikdy neměla oceány, domnívají se vědci ze Švýcarska a Francie. Vzali si na pomoc počítačové simulace, které ukázaly, že Venuše vlastně nikdy ani neměla šanci, aby její povrch pokryly rozsáhlé vlastní oceány.
Horká planeta se totiž nachází o třetinu blíže ke Slunci než naše Země a proto se více než Země zahřívá slunečním zářením. To slábne s druhou mocninou vzdálenosti.
Ale dokonce ani v raných fázích planetárního vývoje, kdy bylo Slunce slabší a vydávalo méně záření než nyní, nebyl povrch planety dostatečně chladný na to, aby na něm mohl existovat oceán. Na Slunci přikloněné straně se dokonce ani netvořily mraky. Ty se prý tvořily pouze na její noční straně.
Podle počítačových simulací a modelů by za tvorbu oceánů měly být zodpovědné právě mraky, které se tvoří nad Slunci přilehlou částí planety a tím ji stíní. Bez nich v dávné minulosti (i když bylo Slunce zhruba o třetinu slabší než dnes) nemohla teplota klesnout natolik, aby voda během několika tisíc let zkondenzovala a došlo k dlouhotrvajícím dešťům, jako se to stalo na Zemi.
Podle výsledků simulace se mraky tvořily pouze na noční straně Venuše. Nemohly tedy chránit povrch před slunečním zářením, zato naopak bránily vyzařování tepelné energie do vesmírného okolí díky skleníkovému efektu během noci.
Další výzkum Venuše
NASA a ESA se mimochodem chystají během příštího desetiletí vyslat k Venuši nejméně tři vesmírné mise. Jednou z otázek, na kterou budou mise hledat odpověď, bude také otázka existence nebo neexistence dávného oceánu.
Ani Rusko nechce zaostávat. V listopadu 2029 plánuje vyslat k Venuši automatickou stanici „Venera-D“, sestávající z orbitálního a přistávacího aparátu pro studium atmosféry, povrchu, i vnitřní struktury planety a navíc také okolního plazmatu.
Program by měl pokračovat dalšími dvěma misemi: v červnu 2031 by měla jiná sonda pokračovat ve studiu atmosféry planety a na červen 2034 je dokonce naplánováno přivézt vzorky atmosféry z Venuše na Zemi.
Mohl Zemi potkat osud Venuše?
Podle nových simulací míní vědci, že se to skutečně bylo bývalo mohlo stát. Stačilo k tomu, aby tehdejší Slunce zářilo stejně silně jako dnes. Naštěstí tomu tak nebylo - a tak na naší planetě mohla kondenzovat atmosférická voda, která vytvořila oceány a tím také základ pro vznik a vývoj života.
Zdroj:https://www.nature.com/articles/s41586-021-03873-w
