Jak se měří magnetické pole Země? Lidé ho nevidí ani necítí - a musí si tedy pomoci přístroji a různými důmyslnými nápady. (délka blogu 3 min.)
Dnešní díl bude o nejmodernějším přístupu - měření pomocí satelitů, které se nacházejí na oběžné dráze Země a mohou tedy měřit magnetické pole opravdu globálně.
SWARM
Satelity evropské vesmírné agentury (ESA) dostaly jméno SWARM. Vědci mají rádi hrátky se slovíčky, a tak není samozřejmě ani tento název náhodný. Swarm znamená v angličtině “roj” a přesně tím jsou také satelity, měřící magnetické pole Země.
V tomto případě se roj skládá ze tří kusů identických přístrojů. To je poměrně nezvyklé, vždyť satelity pro vědecké výzkumy bývají obvykle jedináčci. Každé z těchto trojčat přitom obsadilo jinou oběžnou dráhu. Díky tomu mohou zkoumat magnetické pole paralelně - ze tří různých pozic.
SWARM má za cíl zjistit, jak se mění magnetické pole Země v průběhu času.
Nejzajímavější je pro vědce momentálně oblast jižního Atlantického oceánu. Tam se totiž nachází známá magnetická anomálie. Během posledních 30 roků tu zesláblo pole o zhruba 15 procent. 15 procent možná není moc, ale ani 30 roků není moc dlouhá doba. Může se jednat o zcela běžný jev, se kterým se zatím lidstvo (během doby, ve které jsme schopni měřit magnetické pole) jednoduše ještě nesetkalo. Podobné anomálie se možná formují a zase zanikají zcela běžně. Může se ale také jednat o první příznak přepólování.
Přepólování
To je totiž už více než aktuální. V minulosti docházelo k přepólování klidně i několikrát za milion roků. Od toho posledního už ovšem uběhlo více než 780 000 let. Ne že by bylo magnetické pole úplně stabilní. Během této doby se několikrát vyskytl náběh na přepólování. Síla magnetického pole klesala - ovšem nikdy to k úplné výměně magnetického severu za jih nestačilo.
Vědci vycházejí z toho, že se dnes nachází pod povrchem Země (v hloubce ca. 3000 km) druhé, nové pole, které ovšem ještě nedosahuje k povrchu.
Časem by se mělo projevit celkovým oslabením globálního magnetického pole, objevením dalších, vedlejších pólů, kterých může být klidně i více a které se budou pohybovat různými směry.
Slabé a neklidné pole na nějakou dobu zanikne, aby se poté znovu objevilo - s opačnou polaritou. Poté bude znovu sílit, až dostihne své původní intenzity.
Tou dobou pak budeme registrovat severní magnetický pól na severu - a jižní na jihu.
Sever a jih
Připomeňme si, že dnes je to právě naopak - magnetické pole Země momentálně leží v opačném směru než orientace Země. Proto také říkáme magnetickým pólům výstižněji “arktický” a “antarktický”. Důvodem je to, že by při správném pojmenování nejspíše vznikala nedorozumění. Jižní magnetický pól naší planety se totiž dnes nachází v blízkosti severního pólu.
Přepólování tedy změní směr magnetického pole - respektive uvede jej do zeměpisně správné polohy.
To bude mít jeden zajímavý vedlejší účinek. Kompasy, pokud je budou naši potomci na Zemi ještě používat, začnou mít problém. Ne s tím, že by snad z principu pól nenašly. Problémy budou spojené s jejich konstrukcí.
A přesně o tom bude příští blog.
